1. Revoluce 1918/19 a problémy výmarské demokracie: ostrá polarizace politického spektra mezi levicí a pravicí, silný proud konzervativního smýšlení s kořeny ve vilémovské éře
2. Doznívání literárního a divadelního expresionismu (Toller, Hasenclever aj.)
3. Přechod od výtvarného expresionismu ke stylu ?nové věcnosti", resp. ?magickému realismu"
4. Bauhaus, mezinárodní konstruktivismus/funkcionalismus; srovnání s českým avantgardním uměním a architekturou; kontakty české a německé avantgardy (Teige a Bauhaus)
5. Experimentální divadlo: prvky revuálního divadla, kabaretu, jazzu, filmu (Piscator / Honzl, Frejka, E.F. Burian)
6. Brechtova reforma divadla: epické divadlo, ?lehrstück" jako politizace ?novověcné" estetiky
7. Nové názory na funkci a formy umění: agitprop, proletářské umění, masová kultura; vliv teoretiků sovětské avantgardy (S. Tretjakov ? Benjamin, Brecht)
8. Český poetismus a surrealismus - srovnání s odlišným soudobým vývojem v Německu
9. Berlín ve
2. pol.
20. let jako jedna z evropských metropolí avantgardního umění
10. Odraz hospodářské krize po r. 1929 v literatuře
11. Experimentální próza
20. a
30. let: recepce novátorských postupů (Joyce, Dos Passos) u Döblina, Seghersové aj.
12. Inovativní formy v lyrice
20. a
30. let: koncepce ?spotřební" poezie vs. intelektuální lyrika (Ringelnatz, Weinert, Kästner, Brecht vs. Benn)
13. Konec výmarské demokracie jako ?nemilovaného přístřeší" avantgardy a likvidace avantgardního umění po roce 1933
Cílem semináře je představit metodou průběžné komparace a na pozadí znalostí studentů o české a evropské avantgardě avantgardu německou, která se po r. 1918 prosazovala v odlišných společensko-politických podmínkách, měla jiná estetická těžiště a vlastní vývojový rytmus, vyplývající do značné míry z lability výmarské demokracie.