Syllabus
Předběžný plán sezení (dle zájmu možné upravit):
1. Organizační informace a úvod do rozboru historických reprezentací
2. Historická vyprávění. Co to je? Od události k pojmu, narativu, rámcování a diskursu
3. Kde začínají národní dějiny? Pohled osvícenství a romantismu
4. "Český dávnověk" v německé a české literatuře
5. Husitství a Žižka v české a německé literatuře
6. Revoluce 1848 a "konfliktní společenství"
19. století
7. Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Republiky
8. Mnichov / Válka a odsun v nových médiích (alternativa dle zájmu)
9. Válka a odsun ve filmu / válka a odsun v nových médiích (alternativa dle zájmu)
10. Válka a odsun v autobiografiích
11. Válka a odsun v soudobé literatuře
12. Bilance Návrhy textů a filmů , z nichž lze vybírat pro rozbor a prezentaci na semináři. Texty budou studentům zprostředkovány v pdf, případně po dohodě jinak. Po dohodě je možné také volit jiné texty / filmy k rozboru. Studenti si rozeberou na prvních dvou sezeních texty / filmy, připraví si z nich na dané sezení prezentaci a vyberou po dohodě s vyučujícím v případě, že jde o delší text, část, kterou nastudují i ostatní účastníci semináře na dan é sezení. Z tohoto seznamu je možné také po konzultaci případně volit text pro písemný rozbor požadovaný za zakončení předmětu zkouškou.
4. sezení (český dávnověk): František Věnceslav Novotný: Oběť, povídka z dávnověkosti české, Praha
1824. Anonym: Die Rache, in: Libussa, č. 3, Prag 1803, s. 255-264. Benedikte Naubert: Herrmann von Unna, Leipzig
1792. Johann Friedrich Ernst Albrecht: Die Frau Susanna vom Bande, König Wenzels Retterin und Geliebte, Prag
1792. Prokop Šedivý: České Amazonky, Praha
1792. Anonym: Wlasta und Scharka, Prag
1794. Franz Carl van der Welde: Der böhmische Mädchenkrieg, Dresden
1823.
5. sezení (husitství a Žižka): Anonym: Ritter von Hasenburg und Adela von Lechfeld, Prag
1793. Josef Schiffner: Zdeněk ze zásmuku se svými tovaryši, Praha
1799. Friedrich von Eckardt: Leben des Johann von Trotznow genannt Ziska, Prag 1784/1785. Moritz Hartmann: Kelch und Schwert, Leipzig
1845. Josef Kajetán Tyl: Žižka z Trocnova. Obraz z českých dějin v pěti odděleních. Praha
1856.
6. Revoluce 1848 Alfred Meißner: Černožlutí. Román z reakce Rakouska, Praha 1868 // případně originál Schwarzgelb, Berlin 1861-1864. Alois Jirásek: Filozofská historie, Praha 1877/1882.
7. sezení (rozpad R-U a vznik Československa) Ludwig Winder: Nástupník trůnu, Praha 1979 // příp. originál Der Thronfolger, Wien (1937)
2014. Franz Carl Weikopf: Das Slawenlied, Berlin
1931. Richard Weiner: Třásničky dějinných dnů, Praha
1991.
8. sezení (Mnichov): Ztraceni v Mnichově (Petr Zelenka
2015) Nebo (alternativa dle zájmu) Mnichov, válka a odsun v nových médiích (youtube, wikipedia) Rešerše podle přeběžné domluvy
9. sezení (Válka a odsun ve filmu): Adelheid (František Vláčil
1970) Habermanův mlýn (Juraj Herz
2016) Krajina ve stínu (Bohdan Sláma
2020) Nebo (alternativa dle zájmu) viz výše sezení
8.
10. Válka, odsun a autobiografické psaní Gudrun Pausewang: Vzpomínám na rozinkovou louku, Praha 2001 Erica Pedretti: Cizí domov, Brno 2012 Ingeborg Linke: Ein langer Blick zurück, Frankfurt am Main
2008. Erica Härtl-Coccolini: Praha-Vinohrady, Čáslavská
15. Toulky pozoruhodnou dobou, Praha 2015 // srov orig. vydání Táž, Prag, Čáslavská
15. Ein Streifzug durch ereignisreiche Zeiten, Nordestedt
2008. Emil Karl Stöhr: Vertreibung aus dem Paradies der Kindheit, Frankfurt am Main
2004. Nebo (alternativa dle zájmu) viz výše sezení
8.
11. sezení (odsun / vyhnání) Jaroslav Rudiš: Winterbergs letzte Reise, München
2019. Jakuba Katalpa: Němci, Brno
2012. Reinhard Jirgl: Die Unvollendeten, München
2001. Výběr sekundární literatury k tématu: Aleida Assmann: Der lange Schatten, München
2006. Peter Becher, Steffen Höhne, Jörg Krappmann, Manfred Weinberg (ed.): Handbuch der deutschen Literatur Prags und der böhmischen Länder, Stuttgart
2017. Kamil Činátl: Naše české minulosti, Praha
2014. Jiří Kořalka: Tschechen und Deutschland im langen
19. Jahrhundert, Dresden
2018. Václav Petrbok: „Von „destruktiven Nationalisten“, „demokratischen Patrioten“ und „helfenden Cousins“: Stereotype undNarrative in der tschechisch-österreichischen Wahrnehmung", in: Niklas Perzi – Hildegard Schmoller – Ota Konrád – Václav Šmidrkal (edd.): Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch, Weitra 2019, s. 354–379 (též česky, in: Sousedé. Česko-rakouské dějiny, Praha 2019, s. 352–376). Týž: „Zwischen „Finis austriae“ und „Anschluss“. Franz Ferdinand d´Este in der deutschböhmischen und tschechischen Literatur in den 1930er Jahren", in: Becher, P. – Kührer-Wielach, F.: Zwischen Trauer und Triumph. Das Jahr 1918 in der mitteleuropäischen Literatur, Regensburg 2018, s. 293-307. Václav Smyčka: Das Gedächtnis der Vertreibung. Interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen, Bielefeld
2019. Gabriela Veselá: Českoněmecká literární křižovatka, Praha
2019. Herald Welzer, Sabine Moeller, Karoline Tschuggnall: Můj děda nebyl nácek. Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha
2010. Hans Dieter Zimmermann: Dějinné sousedství Čechů a Němců, Praha
2012.
Annotation
Seminář se zaměřuje na výklad a způsoby uměleckého ztvárnění konfliktních událostí česko-německých dějin v beletrii, filmu (případně nových médiích). Zabývá se tím, jak se Češi a čeští Němci dívali na tyto události, jak je interpretovali a jak je aktualizovali pro politické účely. Po úvodních přednáškách, kde se seznámíme se způsoby interpretace historických reprezentací, se zaměříme seminární formou na stěžejní historické události a jejich podání v umění. Studenti si rozeberou literární a filmové reprezentace týkající se těchto událostí (výňatky románů, her a povídek, dokumentárních a hraných filmů atd.), které pak na seminářích společně rozebereme po stránce historického kontextu jejich vzniku, funkce a ideologického zaměření i po stránce jejich rétoriky a estetického jazyka. Seminář bude veden primárně v češtině, základy němčiny jsou výhodou. V případě zájmu studentů bude možné seminář vést kombinovaně česky a německy.
Po studentech, kteří mají zapsán předmět za zápočet, bude požadována aktivní účast na seminářích, čtení textů a ústní prezentace rozboru vybraného textu/filmu na jednom ze seminářů. Pro studenty, kteří mají předmět zapsaný za zkoušku bude navíc požadován písemný rozbor vybraného textu/filmu (5-15 stran).