Charles Explorer logo
🇨🇿

Teorie a analýza dramatu

Předmět na Filozofická fakulta |
ADIV910

Anotace

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Seznámit posluchače se soudobou teorií dramatu a jejím historickým i moderním vývojem v souvislosti s proměnami podoby dramatických textů.

Stručným historickým exkurzem seznámit posluchače s Aristotelovou Poetikou a jejím vlivem na teorii dramatu v období osvícenství, na měšťanské drama a klasickou teorii i praxi (Lessing, Goethe, Schiller).

Seznámit posluchače podrobně s teorií a praktickou analýzou jednotlivých kategorií a složek dramatické formy

(dle teorie G. Freytaga, M. Pfistera, M. Lukeše, E. Fischer-Lichte, F. Schössler) jako hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor.

Seznámit posluchače s teorií a analýzou uzavřené a otevřené formy dramatu.

Seznámit posluchače s proměnami a krizí dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi), s průnikem lyrických a epických tendencí, subjektivizace či zcizení do moderního dramatu: analýza konkrétních příkladů od statického, symbolistického, přes psychoanalytické, expresionistické, pirandellovské metadrama, po epické drama.

Seznámit posluchače s postdramatickou teorií (H.-T. Lehmann, G. Poschmann) a s analýzou různých podob postdramatických textů pro divadlo (E. Jelinek, P. Handke, H. Müller).

Forma studia

Čtení teoretických a dramatických textů, řízená diskuse o nich, kratší písemné analýzy ukázek dramatických textů se zaměřením na různé formální kategorie dramatu, dialog nad studentskými texty a interaktivní prohlubování analýzy textů při semináři.

Předpoklady a další požadavky

Základní znalost české a světové dramatické literatury.

Schopnost analýzy a reflexe.

Obsah kurzu

Jednosemestrální kurz teorie a analýzy dramatu:

Teorie dramatu mapující historické, moderní i postdramatické proměny teoretické poetiky dramatu i dramatické formy samotné.

Teoretická část přinese definici a charakteristiku jednotlivých kategorií a atributů dramatické formy v její uzavřené i otevřené podobě (hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor), v praktické části kurzu se budou studenti učit aplikovat analýzu dramatických kategorií při rozboru konkrétních dramatických textů různých období a žánrů.

Kurz přiblíží také krizi dramatické formy na přelomu 19. a 20. a ve 20. století a její teoretickou reflexi a V praktické

části budou studenti procvičovat analýzu konkrétních textů z přelomu 19. a 20., první a druhé poloviny 20. století.

Studenti se seznámí také s postdramatickou teorií a s konkrétními případy postdramatických textů pro divadlo.

Stručný historický exkurz: Aristotelova Poetika a její vliv na měšťanské drama (Lessing, Schiller), na poetiku dramatu Sturm und Drang (Goethe, Schiller, Lenz), teorii a praxi Goethova klasicismu. Analýza ukázek měšťanského (Lessing, Schiller, Lenz) a klasického dramatu (Goethe).

Teorie a praktická analýza jednotlivých kategorií a složek dramatické formy podle M. Pfistera, M. Lukeše, G.

Freytaga, E. Fischer-Lichte, F. Schössler, Z. Hořínka.

Uzavřená a otevřená forma dramatu.

Krize dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi, Z. Hořínek), průnik lyrických a epických tendencí do dramatické formy, subjektivizace, zcizení, metadrama (Maeterlinck, Ibsen, Strindberg, Čechov,

Pirandello, Brecht).

Postdramatická teorie (H.-T. Lehmann, G. Poschmann, M. Meister) spojená s analýzou ukázek postdramatických textů pro divadlo odlišné poetiky, tematiky i kritického zaměření (E. Jelinek, P. Handke, H.

Müller, W. Schwab).

Doporučená nebo povinná literatura

Literatura:

Fischer-Lichte, Erika. Dejiny drámy, Bratislava: Divadelný ústav, 2003

Freytag, Gustav. Technika dramatu.

Hořínek, Zdeněk. Absurdní drama,Dostupné z: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=1422

Hořínek, Zdeněk. Cesty moderního dramatu, Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995.

Hořínek, Zdeněk. Drama, divadlo, divák, Brno: JAMU, 2012.

Hořínek, Zdeněk.Brechtovské paradoxy,Divadelní revue, roč. 20, č. 3, 2009, s. 22-26.

Hořínek, Zdeněk.Tragédie, Divadelní revue, roč. 12, č. 2, (2001, s. 73-77.

Hořínek, Zdeněk.Komedie, Divadelní revue, roč. 12, č. 4, 2001, s. 80-81.

Lehmann, Hans-Thies. Postdramatické divadlo, Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

Lukeš, Milan. Umění dramatu, Praha: Melantrich, 1987.

Szondi, Peter. Teória modernej drámy, Bratislava: Tatran, 1969.

Vybrané hry od:

Lessinga, Schillera, Goetha, Lenze, Maeterlincka, Ibsena, Strindberga, Čechova, Brechta, Handkeho, Schwaba,

Jelinek, Müllera,

Nepovinná literatura:

Englhart, Andreas. Das Theater der Gegenwart, München: Verlag C. H. Beck, 2013.

Bayerdörfer, Hns-Peter (ed.). Vom Drama zum Theatertext? Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 2007

Grimm, Reinhold (d.). Deutsche Dramentheorien I. Beiträge zu einer historischen Poetik des Dramas in

Deutschland, Wiesbaden: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion, 1980.

Kesting, Marianne. Panorama des zeitgenössischen Theaters. 50 literarische Portäts, München: Piper Verlag, 1969.

Pelka, Artur; Tigges, Stefan (eds.). Das Drama nach dem Drama. Verwandlungen dramatischer Formen in

Deutschland seitn 1945, Bielefeld: transcript Verlag, 2011.

Pfister, Manfred. Das Drama

Poschmann, Gerda. Der nicht mehr dramatische Theatertext, Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 1997.

Schössler, Franziska. Einführung in die Dramenanalyse, Stuttgart-Weimar: Verlag J. B. Metzler, 2012.

Arnold, Heinz Ludwig (ed.). Theater fürs 21. Jahrhundert, Text + Kritik. Zeitschrift für Literatur. Sonderband, XI/04, münchen: edition text + kritik, 2004.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě: aktivity na seminářích, vypracování kratších písemných analýz dramatických i teoretických textů, prezentace těchto analýz při semináři a diskuse nad nimi i nad teoretickou literaturou, která byla při rozboru východiskem, obecná diskuse o proměnách poetiky dramatu a nástrojích její analýzy a reflexe.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba teoretické i dramatické literatury a aktivní účast při diskusích na seminářích a alespoň osmdesátiprocentní prezence na seminářích.

Hodnocení - na základě písemné a ústní aktivity v průběhu semestru. Celkové hodnocení se skládá ze 40 % z hodnocení aktivity na seminářích, 35 % z hodnocení písemných prací a 25 % z jejich ústní prezentace a diskuse nad nimi.

Podmínky úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast na seminářích, zpracování a prezentace písemných analýz.