Anotace
Přednáška bude věnována vzniku a prvním desetiletím existence novodobého českého dramatu: pojedná období od konce 18. století, kdy evidujeme první soustavnější pokusy o českojazyčné drama, až po rok 1848, rsp. 1862.
Dramatika bude probírána v souřadnicích literárních i divadelních. Výklad se zaměří na popis vývojových stádií
českého dramatu daného období, identifikaci jeho žánrových proměn a jejich přímé souvislosti se stavem
českého divadla. Podoba české dramatiky bude nahlížena i v širších kontextech dobových ideových a slohových paradigmat: osvícenství, obrozenecké ideologie, biedermeieru a romantismu.
Díla, v nichž se dobové proudy, tendence a rozpory projevují obzvlášť příznačně, budou podrobena detailnější analýze.
Základní literatura:
Felix Vodička. Obrození jako problém literární. In: Struktura vývoje. Praha 1969.
Vladimír Štěpánek. Počátky velkého národního dramatu v obrozenské literatuře. Praha 1959.
Alexandr Stich. Český jazyk a dramatický text v 19. století. In: Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi
(lingvoliterární studie). Praha 1996. Též in sb. Divadlo v české kultuře 19. století. Praha 1985.
Vladimír Otruba, Miroslav Kačer. Tvůrčí cesta Josefa Kajetána Tyla. Praha 1961.
Dalibor Tureček. Jistoty tichého domova (Tylův jevištní biedermeier).Ed. TVARy, sv. 11, 1994.
Ljuba Klosová. Josef Jiří Kolár - profil dramatika a divadelníka. Praha 1962.
Vladimír Macura. Paradox obrozenského divadla. In sb.: Divadlo v české kultuře 19. století. Praha 1985.
Další literatura, zaměřená na konkrétní díla či dílčí otázky, bude upřesněna na začátku kurzu, stejně jako výběr z dramatických textů obrozeneckých autorů.
Další literatura, zaměřená na konkrétní díla či dílčí otázky, bude upřesněna na začátku kurzu, stejně jako výběr z dramatických textů obrozeneckých autorů.