Annotation
Jan Klípa
Ornamenta ecclesiae
Vybraná témata z románského umění
ZS–LS 2021–2022
Anotace:
Přednáškový cyklus bude zaměřen na tu část umělecké produkce románského období, kterou nazýváme „užité umění“ či „umělecké řemeslo“, která však v raném a vrcholném středověku stála na špici pomyslného (samozřejmě zcela ahistorického) žebříčku uměleckých druhů dle jejich prestiže a závažnosti. Zlatnictví, kovolijectví, emailérství, glyptika, práce se slonovinou apod. nebyly ceněny pouze pro drahocennost matriálů, s nimiž umělec/artifex zacházel, a pro řemeslnou virtuozitu, kterou musel prokazovat, ale – a především – proto, že dotyčné předměty tvořily nezbytné vybavení liturgického prostoru a bez jejich užití nebylo možno sloužit mši jako prvotní i nejdůležitější projev křesťanského kultu. Některé z nich, nazývané „vasa sacra“ pak dokonce přicházely do přímého kontaktu se samotnou eucharistickou matérií
V průběhu dvousemsestrální přednášky se budeme soustředit zejména na tři okruhy otázek a problémů s tématem spojených. Předně se budeme věnovat známým uměleckým individualitám, které dosáhly ve své době a ve svém oboru výjimečného postavení, ocenění a proslulosti a významně tak narušují zažitou představu o anonymitě středověkého umění, najmě pak umění tzv. užitého. Jelikož umělecké dílo ve středověku vznikalo vždy na průsečíku agence více aktérů, mezi nimiž byl umělec sice podstatným, ale nikoli jediným článkem a – cum grano salis – nebyl vlastně považován za autora díla v dnešním slova smyslu (coby původce ideje, myšlenky, náplně, konceptu..), zaměříme se v další části cyklu na významné individuální objednavatele uměleckých děl a klienty-spolupracovníky tehdejších umělců-řemeslníků, a to jak z církevních, tak z profánních společenských okruhů. Jako třetí okruh otázek a témat pak bude figurovat typologie románského uměleckého řemesla, které lze zahrnout pod termín „ornamenta ecclesiae“. V této části se seznámíme s vynikajícími příklady rozličného vybavení tehdejších farních, katedrálních či klášterních kostelů od vstupních dveří po oltář, a to včetně méně známých liturgických nádob a vybavení, jako byla faldistoria, flabella, situly, či eucharistické holubice..
Základní literatura:
Rolf Toman – Achim Bednorz (eds.), Románské umění: Architektura, sochařství, malířství, Praha, 2006
Petr Sommer – Dušan Třeštík – Josef Žemlička (eds.), Přemyslovci: Budování českého státu, Praha 2009
Dušan Foltýn – Jan Klípa et al. (eds.), Otevři zahradu rajskou: Benediktini v srdci Evropy 800–1300, Praha, 20152
Alfried Wieczorek – Hans-Martin Hinz, Střed Evropy okolo roku 1000: příručka a katalog k výstavě, Praha 2002
Peter Lasko, Ars Sacra: 800–1200, Penguin Books (The Pelican History of Art 36) 1972
Anton Legner, Artifex: Künstler im Mittelalter und ihre Selbstdarstellung. Eine illustrierte Anthologie, Köln a.R. 2009
Anton Legner (ed.), Romanische Kunst in Deutschland, München 1999
Další literatura:
Anton Legner (ed.), Ornamenta ecclesiae: Kunst und Künstler der Romanik I-III, Köln a.R. 1985
Anton Legner (ed.), Rhein und Maas: Kunst und Kultur 800–1400, Köln a.R. 1972
Reiner Haussherr (ed.), Die Zeit der Staufer. Geschichte, Kunst, Kultur I-V, Stuttgart 1977
Hermann Fillitz – Martina Pippal, Schatzkunst. Die Goldschmiede- und Elfenbeinarbeiten aus österreichischen Schatzkammern des Hochmittelalters, Salzburg 1987
Danielle Gaborit-Chopin – Robert Fossier, La France romane au temps des premiers Capétiens (987-1152), Paris 2005
Anton Legner, Reliquien in Kunst und Kult: Zwischen Antike und Aufklärung, Darmstadt 1995
Atestace:
Formou ústní zkoušky (termíny budou vypsány až po LS). Ta se bude skládat z části, v níž si student/ka sám/sama vybere a představí jedno téma či problém a z jedné otázky zkoušejícího z jiné, v přednáškách probírané, oblasti.