Annotation
Malířství a sochařství v Římě 1600-1650 II: Vybrané kapitoly
Anotace:
"Otevřeli sál, a jak později Periandro vypověděl, byl vybavený lépe, než ho měl leckterý bohatý zvídavý kníže na světě. Parhasios, Polygnótos, Apellés, Zeuxis a Timanthés tam měli to nejdokonalejší, co vytvořily jejich štětce a co za své jmění zakoupila Hipólita; provázela je díla zbožného Raffaela z Urbina a božského Michelangela; byly to poklady, jakými se má a může chlubit významný kníže. Královské budovy, pyšné hrady, velkolepé chrámy a velká malířská díla jsou příznačnými a skutečnými známkami velkodušnosti a zámožnosti knížat, skvosty, proti kterým čas rozpíná svá křídla a zrychluje svůj let, jako proti svým soupeřům, a jemuž navzdory ukazují nádheru minulých věků."
(Miguel de Cervantes y Saavedra, Persiles a Sigismunda. Severský příběh, 1617)
V nadcházejícím akademickém roce bych ráda navázala na sérii přednášek ze zimního semestru loňského akademického roku, a to jednak proto, že na řadu plánovaných témat se vůbec nedostalo, a jednak proto, že k řadě dalších témat mě navedly vaše všetečné otázky, připomínky, ale i prezentace, které jste si připravili ke zkoušce.
Ráda bych v této otevřené atmosféře pokračovala, a ještě ji rozvinula. Z tohoto důvodu chci v závěru každé přednášky ponechat větší prostor pro diskusi. Čekají vás totiž podobně jako vloni spíše než konečné soudy o jednotlivých umělcích a uměleckých dílech, různé interpretační pohledy a možnosti, hledání možných odpovědí na otázky, z nichž mnohé otevírá úryvek z výše citovaného románu.
Požadavky pro získání atestace:
Předmět je určen jak pro studenty bakalářského, tak pro studenty magisterského studia, přičemž v žádném případě není nutné, a to zdůrazňuji, abyste absolvovali přednášky v loňském akademickém roce.
Předmět je opět ukončen zkouškou, která bude mít tentokrát formu písemné práce. Téma písemné práce ponechám na vás, můj specifický požadavek spočívá v její formě. Písemná práce by totiž měla mít podobu eseje, založené metodologicky na konceptu „visual studies“. Předpokládaný rozsah eseje by měl odpovídat tématu, maximálně by se však mělo jednat o 10 normostran, neboť stručnost je kromě dochvilnosti vlastností králů.
Doporučená literatura:
Charles Avery, Bernini, München 1997
Herbert Beck, Sabine Schulze ed., Antikenrezeption im Hochbarock, Berlin 1989
Jan Bialostocki, Gian-Lorenzo Bernini, Berlin 1981
Oldřich Jakub Blažíček, Gianlorenzo Bernini, Praha 1964
Beverly Louise Brown (ed.), The Genius of Rome 1592 -1623, London 2001
Georges Duby, Jean-Luc Daval ed., Sculpture 2, From the Renaissance to the Present Day, Köln 2006
Gerlinde Gruber et al., Rubens. The Power of Transformation, Wien 2016
Howard Hibbard, Bernini, Penguins books, 1965
Maurizio e Marcello Fagiolo dell´Arco, Bernini, Un introduzione al gran teatro del barocco, Roma 1967
Heinrich Kauffmann, G. L. Bernini, Die figürliche Kompozitionem, Berlin 1970
Hans Ulrich Kessler, Pietro Bernini, München 2005
Roberto Longhi, Caravaggio, Dresden 1968
Marion Boudon-Machuel, Francois Duquesnoy 1597-1643, Paris 2005
Torgil Magnuson, Rome in the Age of Bernini, Upsala 1982
Jennifer Montagu, Roman Baroque Sculpture, The Industry of Art, New Haeven, London
Jennifer Motagu, Algardi, New Haeven, London 1984
Pierre Rosenberg – Véronique Damian, Nicolas Poussin, Paris 1994
Félix Witting, M. L. Patrizi, Caravaggio, New York 2007
Rudolf Wittkower, Gian Lorenzo Bernini, The Sculptor of the Roman Baroque, London 1955, a pozdější vydání, nejlépe 2001
Rudolf Wittkower, Art and Architecture in Italy 1600-1750, 3rd revised edition, London 1973 a další monografie vybraných umělců či studie k danému ve vybraných periodicích (zejména Burlinghton Magazine a Art Bulletine) a samozřejmě dostupné texty autorů reprezentujících „visual studies“, pro naše období zvláště texty Svetlany Alpers a Michaela Baxandalla.