Anotace
Anotace a syllabus přednášky
Prof. PhDr. Marie Rakušanová , Ph.D.
Současné metodologické tendence v dějinách umění
Akademický rok 2024-2025, dvousemestrální, ZS-LS
Po 15:50-17:20, učebna C448 (dříve 415)
Podmínky absolvování: Aktivní účast na seminářích a přednáškách, prezentace dvou přečtených odborných textů – jednoho kratšího, jednoho delšího, jednoho cizojazyčného, jednoho v češtině. Vedení diskuse nad těmito společně čtenými texty. Absolvování ústní zkoušky.
Anotace:
Jaké metodologické přístupy dnes definují náš obor? A propojují se dějiny umění díky nim se společností a kulturou, nebo se dostávají do izolace? Jak bychom měli dnes formulovat roli historika a historičky umění v celospolečenském diskursu a jeho budoucím směřování? Abychom se dokázali zabývat těmito naléhavými otázkami, musíme se vrátit o několik desetiletí zpět.
Během posledních padesáti let došlo v oboru dějin umění k velkým posunům v oblasti metod a badatelských postupů. V reakci na poválečný nový scientismus a pozitivismus prosazovali někteří odborníci „revizionistické, kritické dějiny umění“, které zpočátku čerpaly svou energii z impulsů poststrukturalistické filozofie a radikálních politických hnutí 60. let. „Nové dějiny umění“ zdůrazňovaly konstruovanost kritérií a institucí tradičních dějin umění a požadovaly permanentní sebereflexi historika umění. Reagovaly na imperativy feminismu a postkoloniálních studií, otevíraly obor identitárním agendám a novým interpretacím, rozvracejícím strukturu dosavadních kulturních, společenských a politických hegemonií. Inovovat nástroje výkladu pomáhaly „novým dějinám umění“ sémiotika, sémiologie a psychoanalýza, revidované poststrukturalistickými filozofy a lingvisty. V reakci na masivní obrazový boom byl materiál klasických dějin umění značně rozšířen anglosaskými vizuálními studii, německou Bildwissenschaft a francouzskou Théorie del’image. Nové teoretické přístupy si vynutil vstup technického obrazu a nových médií do umělecké praxe. Vizuální studia oživila odkaz některých opomíjených osobností dějin umění a kultury první poloviny 20. století, například Abyho Warburga, nebo Waltera Benjamina. Myšlenky levicově orientovaných teoretiků jako byl Benjamin, stejně jako impulsy sociologie, napomohly aktualizovat sociálně orientované dějiny umění, určující stěžejní strategie oboru doposud. Recentně působí vlivně na obor dějin umění také impulsy neuropsychologie a neurověd obecně, usilující o exaktní zakotvení problematiky divákova vnímání uměleckého díla. Ve snaze o reflexi naléhavé potřeby dekolonizace oborové teorie i praxe a stále těsnějšího globálního propojování umění a vizuality směřují dějiny umění ke konceptu „global art history“. Dějepis umění „na okrajích“ euroatlantického kulturního prostoru přispěl k těmto diskusím koncepty transnacionálních a transkulturních dějin umění. Silnými impulsy z oblasti filozofie byly v posledních letech pro dějiny umění spekulativní realismus, objektově orientovaná ontologie a akceleracionismus, které se mohou v přemýšlení o dějinách umění prolínat s alternativními koncepty času (anachronismus) a prostoru.
Kurz „Současné metodologické tendence v dějinách umění“ kombinuje formu semináře a přednášky. V rámci seminářů budou studenti prezentovat své postřehy a dojmy z přečtených textů, vztahujících se k jednotlivým fenoménům „nových dějin umění“ a k recentnímu vývoji uměleckohistorických metod. Každý student přečte dva texty (jeden v češtině, jeden v cizím jazyce) a povede diskusi celého semináře nad jedním z textů, které budou na každou seminární hodinu číst všichni. „Čtenářské dílny“ budou prokládány přednáškami, které budou problematiku, otevřenou v rámci seminářů, dále zpracovávat a rozvádět.
Literatura: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, ed. T. Pospiszyl, Praha 1998; Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, ed. L. Kesner ml., Praha 1998, 2., rozšířené, vyd. 2005; J. Bakoš, Štyri trasy metodológie dejín umenia, Bratislava 2000; Kritické pojmy dejín umenia, eds. R. S. Nelson – R. Schiff, Bratislava 2004 (anglická verze: Robert S. Nelson – Richard Shiff (eds.), Critical Terms for Art History, Chicago, 2003, druhé vydání); Možnosti vizuálních studií, eds. M. Filipová – M. Rampley Brno 2007; Marita Sturken – Lisa Cartwright, Studia vizuální kultury, Praha 2009; H. Foster – R. Krauss – Y.-A. Bois – B. H. D. Buchloh, Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus, Praha, 2007; J. Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění II., Brno 2010; K. Císař (ed.), Co je fotografie?. Praha: Herrmann a synové, 200; G. Didi-Huberman, Před časem, Brno 2008; G. Didi-Huberman, Ninfa moderna, Praha 2009; M. Bartlová (ed.), Michael Baxandall. Inteligence obrazu a jazyk dějin umění. Výbor z textů, Praha 2019; E. Skopalová – V. Janoščík (edd.), Návrat do budoucnosti, Praha 2019; W. J. T. Mitchell, Teorie obrazu: Eseje o verbální a vizuální reprezentaci, Praha 2017.
Fakultativně: H. Foster (ed.), Postmodern Culture, London 1985; A.D´Alleva, Methods and Theories of Art History, London 2005; L. S. Adams, The Methodologies of Art. An Introduction, New York 2009; V. H. Minor, Art History´s History, New Jersey 1994; J. Harris, Art History. The Key Concepts, London/ New York 2006; Ch. Murray (ed.), Key Writers on Art. The Twentieth Century, London – New York 2003; G. Pooke – D. Newall, Art History. The Basics, London – New York 2008; P. Smith – C. Wilde (ed.), A Companion to Art Theory, Oxford 2002; Ch. S. Wood – A. Nagel, Anachronic Renaissance, Cambridge, Massachusetts 2010; V. Janoščík, Objekt, Praha 2015; George Kubler, Tvar času: Poznámky k dějinám věcí, Praha 2018; David Summers, Real Spaces: World Art History and the Rise of Western Modernism,
New York 2003; Georges Didi-Huberman, Otevřít Venuši, Praha 2022.
Syllabus a termíny referátů 30.9. Úvodní přednáška, představení koncepce kurzu, uvedení do probírané problematiky, představení témat – textů ke čtení – a jejich rozložení do termínů. (Následuje elektronické rozeslání Syllabu, anotace přednášek a termínů a témat referátů všem účastníkům kurzu. Přes úschovnu nasdílení skenů a pdf textů ke čtení.) 7.10. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové
Impulsy poststrukturalistické filozofie pro „Nové dějiny umění“
Literatura: J. Derrida, The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod. Chicago – London 1987; J. Derrida, Texty k dekonstrukci, Bratislava 1993; R. Barthes, Smrt autora, Aluze10, 2006, č. 3, s. 75-77; M. Foucault, Slova a věci. Brno 2007; M. Foucault, Diskurs, autor, genealogie. Tři studie, Praha 1994; J. F. Lyotard, Návrat a jiné eseje. Praha 2001; J. F. Lyotard, O postmodernismu. Praha 1993; J.-F. Lyotard, Putování a jiné eseje, Praha 2001; M. Foucault, Toto nie je fajfka, Přel. M. Marcelli Bratislava 1994 14.10. PREZENTACE Studentů: přečtené texty
I. POSTSTRUKTURALISMUS, POSTMODERNISMUS A DĚJINY UMĚNÍ
Michelle FOUCAULT: Dvořané. In: Týž: Slova a věci. Brno 2007, 9-18.
Jacques DERRIDA: Restitutions of the Truth in ‚Pointing‘ (Pointure). In: Týž: The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod.Chicago – London 1987, 255-382.
Jean François LYOTARD: Odpověď na otázku: Co je postmoderno? In: Týž: O postmodernismu. Praha 1993, 17-28.
Roland BARTHES, Smrt autora, Aluze 10, 2006, č. 3, s. 75-81. 21.10. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové
Konec dějin umění?, kritika institucí tradičních dějin umění
Literatura: D. Preziosi, Rethinking Art History. Meditations on a Coy Science, London/ New Haven 1989; D. Preziosi, Grasping the world: the idea of the museum, Aldershot 2004; R. Krauss, The Cultural Logic of the Late Capitalist Museum, October54, 1990, str. 3-17; A. C. Danto, Zneužitie krásy, alebo, Estetika a pojem umenia, Bratislava 2008; H. Belting, Konec dějin umění, Praha 2000; Mária Orišková (ed.), Efekt múzea: predmety, praktiky, publikum. Antológia textov anglo-americkej kritickej teorie múzea, Bratislava 2006 4.11. PREZENTACE studentů (přečtené texty)
II. KONEC DĚJIN UMĚNÍ, KRITIKA INSTITUCÍ TRADIČNÍCH DĚJIN UMĚNÍ
Arthur C. DANTO: Konec umění, Estetika, 1998, č.1, s. 1-18
Donald PREZIOSI: The Panoptic Gaze and the Anamorphic Archive. In: Týž: Rethinking Art History. Meditation on a Coy Science. New Haven – London 1989, 54-79.
Hans BELTING: Konec dějin umění a dnešní kultura; Staré a nové metody studia umění: pravidla disciplíny. In: Týž: Konec dějin umění. Praha 2000, 22-33, 153-165.
Douglas CRIMP: Na ruinách muzea. In: Tomáš POSPISZYL: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha 1998, 129-140. 11.11. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové
Sémiotika, sémiologie, „jazykový obrat“ v dějinách umění
Literatura: F. de Saussure, Kurz obecné lingvistiky, Praha 2007; J. Mukařovský, Umělecké dílo jako znak, Praha 2008; Idem, Umělecké dílo jako znak. Z univerzitních přednášek 1936 –1939, Praha 2008; L. Marin, Études sémiologiques. Écritures, peintures, Paris 1971; Bohumil PALEK (ed.): Sémiotika. Praha 1997; R. Barthes, Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie, Praha 1967; W. J. T. Mitchell, Iconology. Image, Text, Ideology, Chicago – London, 1986. 18.11. Týden Humanitních věd – „reading week“ 25.11. kurz se nekoná, bude nahrazen v pátek 29.11. ve
