Divadelní teorie Iva Osolsobě z pohledu současného myšlení o divadle
Cílem kursu je seznámit posluchače s pojetím divadelní sémiotiky Iva Osolsobě v širších historických souvislostech a podrobně sledovat, jak se Osolsoběho myšlení o divadle postupně vyvíjelo od druhé poloviny
šedesátých let minulého století až do přelomu milénia, a jak bylo autorem průběžně korigováno v kontextu celosvětového rozvoje tzv. sémiotiky „prvního“ i „druhého“ dechu, aby nakonec vyústilo v Osolsoběho osobité pojetí divadelního představení. jako trojdimenzionálního komunikačního modelu fungujícího na bázi tří navzájem propojených komunikačních kanálů : komunikace komunikací o komunikaci . 2) Forma studia):
Výklad pojmů originál, model, type, token, token token, dále pak důkladné osvětlení pojmu ostenze.V druhé části kurzu sémantická analýza dalších pojmů, které Osolsobě ve svých statích užíval : responze, zpětnovazební komtakt, znak, divadelní semióza, teatri(sti)ka. Kritické čtení Osolsoběho textů a následná společná diskuse nad nimi.
Doporučená nebo povinná literatura:
Osolsobě Ivo: Dramatické dílo jako komunikace komunikací o komunikaci
Osolsobě Ivo : Divadlo.které mluví, zpívá a tančí
Osolsobě Ivo Ostenze, znak, jazyk
Osolsobě Ivo: Mnoho povyku pro sémiotiku
Osolsobě Ivo : Principia parodica
Osolsobě Ivo: Slovo jako exponát, jako hrdina a jako herecká postava
Osolsobě Ivo : Marsyas, Apollon – a Dionýsos…přibližování se muzikálu
Osolsobě Ivo: Ostenze jako mezní případ lidského sdělování
Osolsobě Ivo : Kurs obecné teatri (sti) ky
Carlson, Merwin : Dějiny divadelních teorií
Slawinská, Irena : Divadlo v současném myšlení
Bateson Gregory : Příroda a mysl