Anotace
Uvedení posluchačů do problematiky obecné divadelní teorie. Během přednáškového cyklu se studenti nejprve seznámí s elementárními teatrologickými pojmy, užívanými v české divadelní vědě. Půjde především o pečlivou synchronní analýzu jednotlivých divadelně – teoretických pojmů (herecká postava, dramatická osoba, dramatická situace, divadelní inscenace, divadelní představení, režie, dramaturgie, scénografie, mizanscéna,atd.) V druhé
části zimního semestru se významně zohlední i diachronní moment výkladu. Teoretická témata se ocitnou v dalších souvislostech, především však v konfrontaci s terminologickými posuny,,které si postupně vynucují nejnovější vývojové trendy divadla v nejžhavější současnosti.Přednášky,výklad pojmů, diskuse.
Studenti by tedy měli získat základní orientaci v problematice divadelní teorie, schopnost elementárně pochopit v
čem teoretická reflexe vlastně spočívá a prvotní orientaci v divadelním pojmosloví.
Hodnocení: Známky a kredity jsou uděleny na základě minimálně 80 procentní účasti na přednáškách, která je podmínkou k účasti na zkoušce. Hodnocení je provedeno po ukončení přednáškového cyklu, a to ústní, případně písemnou, zkouškou.
Literatura :
Otakar Zich: Estetika dramatického umění, Praha, Melantrich,1931 Jiří Veltruský: Příspěvky k teorii divadla, Praha,
Divadelní ústav, 1994 Jindřich Honzl: K novému významu umění, Praha, Orbis,1956 Jaroslav Etlík: Termíny k dohodnutí, in: Divadlo a interakce, Praha, Pražská scéna, 2006 Merwin Carlson, : Dějiny divadelních teorií,
Bratislava: Divadelní ústav, 2006 Erika Fischer-Lichte: Estetika performativity, Na konári, 2009 Hans-Thies
Lehmann, Postdramatické divadlo. Bratislava, Divadelní ústav, 2007