Kurz nabízí posluchačům získání základní, avšak odborně založené orientace v kulturně-historických, estetických, sociologických i provozních aspektech operního divadla jako specifického druhu umění. S přihlédnutím k tradičně většinovému zaměření studia divadelní vědy na oblast divadla činoherního je cílem kurzu seznámit posluchače s konkrétní problematikou výrazových prostředků opery a operního divadla, jejich autonomní a od činohry v mnoha rysech odli šné umělecké stylizace, a tím i pokus o překonání stereotypních pohledů na operu a s nimi spojených předsudků. Jinými slovy: cílem kurzu je vytvořit a nabídnout zájemcům odborně fundovaný „návod k použití opery“.
Výklad bude zpočátku zaměřen na základní elementy opery a operního divadla – tj. na estetiku a psychologii hudby a zpěvu, funkci hudby a zpěvu v divadle, vztah mezi hudbou, zpěvem, slovem a dramatem a na formování umělecké stylizace a estetiky operního divadla v jeho počátcích. Dále se výklad bude věnovat jednotlivým výrazovým prostředkům opery a operního divadla, jejich formalizaci, konvencionalizaci i variabilitě a proměnlivosti v průběhu různých umělecko-historických epoch. Pozornost bude věnována např. jednotlivým vokálním typům, jejim výrazovým možnostem a estetickým funkcím, dále instrumentální vrstvě operního výrazu (jazyku orchestru), vývoji a různým podobám operního libreta, formální struktuře operního dramatu (overtura, árie, ansámbl apod.), otázkám operních žánrů a jejich fúze a podobně. Kurz se konečně zaměří i na otázky provozu a sociologie operního divadla a z nich vyplývajících limitů a skutečného či domnělého konzervatismu opery jako druhu divadla a umění obecně.