Uvedení do proměn světového divadla od konce l9. století až do druhé světové války: vůdčí osobností se stává umělecký režisér a tím dochází k proměnám v dramatu, herectví a scénografii. Sledují se významnější umělecké reformy ve Francii, Německu a Rusku: vývoj divadelní moderny do první světové války (A. Antoine a Théatre Libre, Freie Bühne v Německu, MCHAT, umělecká divadla francouzských symbolistů, drama M. Maeterlincka, německé a ruské divadelní experimenty až k nástupu M. Reinhardta, utopie G. Craiga a A. Appii), meziválečné avantgardy (význam a činnost K. Stanislavského, J. Vachtangov a V. Mejerchold; J. Copeau a Kartel; německý expresionismus, politické divadlo E. Piscatora a tvorba B. Brechta).
Literatura:
Brecht, B.: Myšlenky, Praha l958.
Brockett, O.: Dějiny divadla, Praha l999.
Hyvnar, J:: Francouzská divadelní reforma, Praha l996.
Hyvnar, J.: Herec v moderním divadle, Praha 2000.
Martínek, K.: Mejerchold, Praha l963.
Moderní tvář divadla, Praha l962.
Portner, P.: Experimentální divadlo, Praha l965.
Stanislavského metoda herecké práce, Praha l978.