Cílem jednosemestrálního kurzu((jejž však lze rozšířit i na kurz dvousemestrální) je výběrové, nikoli komplexní seznámení se zaklad. osobnostmi čes. divad. kritiky, oboru, který zrodilo ve své pozdní "kritické" fázi teprve národní obrození. Výraznou, vpravdě iniciační osobností v okamžiku zrodu této relativněě nové disciplíny, osobností, převyšující své současníky (např. hist. prvého divad. kritika J.K.Chmelenského), K.Havlíček Borovský.
Na něj přímo navazují další nepominutelmé osobnosti čes. kultury: F.B.Mikovec a J.Neruda. Nerudovu suverenní pozici přebírá koncem 19. stol. bezesporu největší čes. uměl.kritik F.X.Šalda. Ve 20. stol. se pak divadlu věnuje celá řada osobností: J.Vodák, K.Engelmuller, M.Brod, J.Fučík, po 2. svět. válce pak zejm. J.Trager, J.Kopecky, J.Hájek, J.Grossman, O.Sus, S.Machonin, J.Černý, Z.Hořínek aj. Polit. zvraty a peripetie 20. stol. plně potvrdily Šaldovu tezi, že opravdu významného kritika nedělá ani v oblasti reflexe divadla pouhá odbornost, ale především osobní charakterová legitimace píšícího.