Anotace
Přednáška mapuje období poválečného divadla po roce 1945 jako jednotný celek, kdy se divadlo, v první fázi (1945-48)dokonce v předstihu před společenským vývojem ocitá poprvé v českých dějinách v systému administrativně direktivního řízení. Divadlo ztrácí svou autonomii a postupné emancipační úsilí a boj za znovunabytí tvůrčí svobody je vývojovým smyslem celého období. Centrem pozornosti jsou klíčové inscenace, trendy a osobnnosti nejen divadla daného období (Jiří Frejka,E.F.Burian, Jindřich Honzl,Alfréd Radok, Josef Svoboda, Jan Grossman, Otomar Krejča,Miloš Hynšt, Evald Schorm, Petr Scherhaufer, Jan Schmid, Josef Krofta, malé scény, studiová divadla, loutkové divadlo, amatéři aj.), z nichž některé nelze vyložit bez přihlédnutí k období 1939-1945 a jiné bez přihlédnutí k polistopadovému vývoji.
Základní doporučená a povinná literatura:
Arendtová, H.: Původ a podstata totalitarismu, Praha 1996
Černý, J.: Jiřina Štěpničková, Praha 1999 (II. rozšířené vydání)
Just, V. a kol.: Česká divadelní kultura 1945-89 v datech a souvislostech, DÚ Praha 1995
Grossman, J.: Analýzy, Praha 1991
Grossman, J.: 2, Inscenace (Sborník příspěvků), Praha 1997
Grossman, J.: 3, Interpretace (Sborník příspěvků), Praha 1998
Herman, J.: O historii zřizování divadel v Čechách, SAD 7, 1996, č.5.
Hynšt, M.: Brněnské divadelní bojování 1959-1971, Brno JAMU 1996.
Chramostová, V.: Vlasta Chramostová, Praha 1999.
Poemerl, J.: Před 1. svobodnou sezónou, Divadelní Revue 6, 1995, č.3.
Srba, B.: Umění režie (K tvůrčí metodě režiséra Miloše Hynšta), Brno 1996
Srba, B.: O Nové divadlo, Praha 1988