Sylabus
Přednášková témata:
- protorenesance Dantova a Petrarkova a první návrhy cesty zpět ke „zlatému věku“ tak, aby se dosavadní temnota středního věku rozplynula v jasné záři minulosti znovuzrozeného (renesančního) třetího věku
- studia humanitis jako program nastoupené cesty od dosavadní ignorance, nevědomosti k novému poznání a vzrůstající politický vliv první generace humanistů ve Florencii první poloviny 15. století
- první generace florentských sochařů, jejichž sochy ve výklencích prvních raněrenesančních staveb působily na dobové diváky jako zázrak a o prvních výtvarných dílech, v nichž byl využit nový technický vynález: perspektiva
- pád Konstantinopole v roce 1453, který způsobil příliv antických textů do Florencie a dvojí účinek medicejského mecenášství: budování knihovny a podporování činnosti obnovené platónské Akademie
- Marsilio Ficino a jeho nová filosofie a estetika renesančního platonismu a novoplatonismu, v níž je člověk jako učenec a umělec postaven na nejvyšší místo ve společnosti
- důstojnost člověka, novoplatónské effluvium krásy a cesta prostřednictvím umění ke znovuzrození duše
- ingénium umělce, nové pojetí melancholika jako nejlépe natemperovaného člověka k duchovní a tím i umělecké činnosti a obnovení platónského konceptu božského šílenství jako cesty k nezbytnému vytržení duše z tělesného pouta
- proporční teorie umění a dualita afektivních účinků
- rekonstrukce antického ideálu „svatby uměn“ jako jejich jednoty v současné rozmanitosti
- zásadní role antického umění rétoriky a jejích jednotlivých disciplín při hledání prostředků, jimiž by se umění přiblížilo k popisovaným účinkům antického umění
- propojení alchymie, magie a umění v manýristickém hledání projevů sympatetičnosti světa a odraz takto pojímaného universa v symbolice uměleckého díla
Anotace
Cílem přednáškového cyklu je seznámit posluchače v jednotlivých přednáškových tématech s vývojem a podstatou teorií umění v období renesance v rámci širšího dobového kontextu, v němž budou sledovány a zohledňovány zejména následující čtyři okruhy: a) vliv antických autorů (Platón, Aristotelés, Plótínos, Vitruvius, Cicero ad.). b) teorie umění jako součást renesanční filosofie a estetiky (Marsilio Ficino, renesanční platonismus, novoplatonismus a aristotelismus) c) teorie umění jako součást souboru humanistických studií (studia humanitatis, Lorenzo Valla, Angelo Poliziano, Pico della Mirandola ad.; význam a vliv humanistických akademií) d) teorie umění jako umělecké poetiky a vliv rétorických disciplín na vývoj jednotlivých uměleckých druhů