Hudební estetika I

Sylabus

Sylabus předmětu Hudební estetika I

1. Předmět hudební estetiky

2. Hudební estetika ve vztahu k hudebnímu dílu

3. Materiál hudby - vlastnosti tónu

4. Estetika hudebního výkonného umění / rozeznění hudby

5. Hudební formalismus - E. Hanslick: Hudební krásno I

6. E. Hanslick: Hudební krásno II

7. "Herbartismus" Otakara Hostinského a jeho koncepce hudebního krásna a souborného uměleckého díla

8. Estetický spor o podstatu české hudební deklamace

9. Otakar Zich: Estetické vnímání hudby

10. Pojetí hudební významové představy Otakara Zicha

Anotace

Anotace:

Předmět se zabývá současnou teorií estetiky hudby včetně kapitol věnujících se vývoji české hudební estetiky. Na tyto přednášky v dalším semestru navazuje výklad dějin evropské hudební estetiky. Zvláštní pozornost je věnována estetice rozeznění hudby neboli estetice hudební interpretace.

Přednášky jsou zaměřeny na problém hudby jako umění, které v konceptu hudebního uměleckého díla od sebe výrazně odděluje dvě složky jeho existence: 1) grafický záznam hudebního díla, ve kterém dílo existuje pouze ve své potenciální podobě; 2) hudební dílo ve své konkrétní a jedinečné zvukové realizaci (hudební interpretaci, aktualizaci, rozeznění).

Česká hudební estetika (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich) vždy v definování svého předmětu silně akcentovala materiálovou stránku hudby, tzn. orientaci na estetické vlastnosti zvuku, popřípadě tónu. Přednášky jsou zaměřeny na komparaci a hodnocení různých interpretací (zvukových realizací) z hlediska grafického záznamu stejného hudebního díla.

Hudba jako výrazně komplexní a současně různorodý fenomén upoutávala pozornost jak fyzikálně-matematickými elementy zvuku, tak řečovými, technickými, sociálními, uměleckými a dalšími funkcemi. Hudební estetika je tak v různých obdobích získávána ze spisů matematiků, hudebních teoretiků, literátů, filozofů. V historické části se proto přednášky zaměřují na tyto různé aspekty hudby a snaží se na základě pramenů doložit, jaká témata tvořila dobové hudební estetiky a jaký konkrétní vliv měly na produkci hudebních výrazových prostředků. Pro představení témat současné hudební estetiky je zvolena metoda konfrontace koncepcí hudebních estetiků (H. H. Eggebrecht, C. Dahlhaus, R. Scruton) a hudebních poetik

(F.

Busoni, I. Stravinskij, A. Schönberg, L. Bernstein, J. Cage ad.). Oddělené přednášky jsou věnovány vývoji české hudební estetiky (O. Hostinský, O. Zich, J. Zich, A. Sychra, J. Volek, M. Jůzl).