Charles Explorer logo
🇨🇿

Mimoumělecké estetično I.

Předmět na Filozofická fakulta |
AES100123

Anotace

Hlavním cílem této přednášky je naznačení dějinného horizontu současných úvah a osvojení si základního pojmového aparátu spjatého se zkoumáním přírodního krásna v novověku. Samotný program přednášky je rozdělen do tří navazujících částí. První část výkladu shrnujícím způsobem pokrývá dějiny filozofického uvažování o kráse přírody a měla by tak vytvořit pozadí pro kladení dalších, na jednotlivé problémy zaměřených otázek.

Zdůrazněn bude především význam Kantova a Hegelova přístupu ke kráse přírody pro celé 20. století současnost nevyjímaje. Druhá část je věnována roli, jakou hrají v různých koncepcích přírodní krásy klíčové estetické pojmy – lépe řečeno vznik (vynoření se) a následné reinterpretace těchto pojmů (mimésis, exprese, génius). Vyústěním celé přednášky je nakonec část třetí, která je postavena na kritické reflexi nejvlivnějších řešení konstitutivních otázek tzv. estetiky přírody: 1) Jaká jsou kritéria náležitého estetického hodnocení přírody? 2) V čem se estetické oceňování přírody blíží a v čem se odlišuje od estetického hodnocení uměleckých děl? 3) Ovlivňuje estetické vnímání a hodnocení přírody vnímání a hodnocení uměleckých děl, či naopak? 4) Je estetické hodnocení přírody kulturně podmíněné? 5) Vyžaduje estetické hodnocení přírody vědecké poznání přírodních objektů?

Hlavním cílem semináře je analýza klíčové proměny, kterou z hlediska filozofické reflexe přírodní krásno prodělalo od konce 18. století do konce první poloviny 20. století. Jelikož dva nejcitelnější neuralgické body této proměny jsou obsaženy ve dvou centrálních dílech celého novověkého estetického myšlení, tj. v Kritice soudnosti Immanuela

Kanta a v Estetice G. W. F. Hegela, bude hlavní pozornost v průběhu semináře směřována k těmto dílům. Nejprve bude v průběhu jednotlivých seminářů pomocí komentované četby vybraných pasáží těchto děl představena role přírodní krásy v obou filozofických projektech. Vzájemný vztah a vliv obou pojetí pak bude kriticky přezkoumán z hlediska vybraných filozofických reflexí této problematiky ve 20. století.