Cílem kurzu je studentům představit, jak byly českých estetických teoriích dvacátého století využívány a modifikovány různé zahraniční filosofické a estetické koncepce. Důraz bude kladen především na ustavení pražského strukturalismu jak na základě domácí tradice (Herbartismus), tak na základě zahraničních vlivů (ruský formalismus, F. de Saussure).
Sledován bude nejen široký repertoár uplatnění strukturalismu v různých esteticky relevantních teoriích, ale i možné fúze strukturalistického uvažování s marxisticky orientovanými teoriemi. Pozornost bude věnována také transformaci idealistických filosofických teorií do nových koncepcí umění počátku dvacátého století (F.
X. Šalda, J. Hruban, J.
Bartoš) a recepci pragmatické filosofie v českém myšlení (bratři Čapkové, P. Rutte).