1/ Úvod. Status folkloristiky.
O metodách práce se slovesným textem: textologie jako specifická disciplína. Cenzurní zásahy.
Příklad Afanasjevových Zakázaných pohádek. Obrátilova Kryptadia.
Nejstarší sbírky anekdot (Fílogelos). 2/ Nezáměrné fixace folklorních výtvorů. Jak se folklor dochoval? Příklady antické literatury s vloženými folklorními texty: Petroniův Satyricon a Apuleiovy Proměny čili Zlatý osel (Amor a Psyché). 3/ Kolekcionování folkloru.
Rámcová kompozice: Chaucerovy Canterberské povídky, Boccacciův Dekameron... Italská novelistika.
Kazatelská exempla jako pramen pro rekonstrukci folkloru ve středověku. 4/ Francouzská fabliaux. Německé prozaické švanky. 5/ Straparola, Bandelo, Markéta Navarská, Basile. 6/ Předpoklady vzniku folkloristiky jako vědy: francouzský klasicismus.
Perraultovy pohádky, Mme d´ Aulnoy... Orientální tradice v Evropě: Gallandův překlad pohádek 1000+1 noc. 7/ Německé osvícenství a folkloristika.
Preromantismus a romantismus v Anglii a Německu. Folkloristika pod vlivem Herdera.
Pohádky bratří Grimmů a česká folkloristika. Teorie lidové písně. 8/ Česká folkloristika období národního obrození.
Základní sbírky folkloru (například Čelakovský, Erben, Němcová, Langer). 9/ Situace folkloristiky druhé poloviny 19. století: například Kuldova sběratelská iniciativa, sběry studentského akademického spolku Slavia. 10/ Společenské pozadí folkloristiky poslední čtvrtiny 19. století. Nástup pozitivismu do folkloristiky.
Tille, Polívka, Máchal, Zíbrt. 11/ Česká folkloristika 20. století. Horák, Horálek, Dvořák, Sirovátka, Kolár aj. 12/ Trendy světové folkloristiky - zvláště pak německé a americké (Röhrich, Lüthi, Dorson, Thompson, Boas, Dundes).
Ruská folkloristika - Propp, Čistov a Meletinskij. Naratologie.
Stručná anotace:Studenti a studentky se v přednáškách seznámí s dějinami rozvíjejícího myšlení o základních problémech disciplíny: přehled teorií folkloristických škol a směrů v časovém sledu a zároveň vytvořit kritické povědomí nezbytné pro práci se starší folkloristickou literaturou. Česká folkloristika není chápána jako výhradní reflex cizích vlivů; je však zasazena do evropského a světového kontextu. Úvodní část přednášek tvoří mimo jiné úvahy o nezáměrných fixacích folkloru a kolekcionování folkloru v předvědeckém období. Výklad je zaměřen také na situaci české folkloristiky v 19. a 20. století.
Dále budou v přednáškách postiženy základní trendy světové folkloristiky - zvláště pak německé, americké a ruské.
Přitom budou exponováni například tito badatelé: Aarne, Thompson, Dundes, Dorson, Boas, Röhrich, Meletinskij,
Žirmunskij, Propp.