Sylabus
1. Základní vymezení oboru EE: Ekonomie, ekonomika. Předmět studia ekonomiky v antropologii (etnologii). Ekonomická organizace společnosti a její jednotlivé složky : produkce, distribuce, konsumpce. 2. Rozdílnosti aspektů studia ekonomiky v různých antropologických (etnologických) přístupech) : substantivismus, formalismus, kulturně ekologické směry, neofunkcionalismus (systémová ekologie), historický ?revizionismus". 3. Základní ekonomické kategorie a jejich chápání v rámci nejdůležitějších směrů (substantivisté x formalisté) : typy distribuce : 1. všeobecná reciprocita, 2. vyrovnaná reciprocita, 3. negativní reciprocita, (reciprocita a příbuzenská vzdálenost, reciprocita a společenský status), bártrový obchod, tržní výměna (trh, peníze). Redistribuce. 4. Způsob zabezpečování potravin podle základních typů technik a technologií : charakteristika subsistence v lovecko sběračských kulturách, v zemědělských kulturách a v kulturách dobytkářských. Hospodářsko-kulturní typy. 5. a 6. Subsistenční formy v lovecko-sběračské společnosti. obecná charakteristika lovecko-sběračské společnosti ( prehistorický exkurs: geneze lovecko-sběračské kultury, ?lovecká" a ?sběračská" teorie, proces hominizace a potraviny), ergologie a technologie- typy loveckých nástrojů, jejich geneze, funkce, efektivnost, dělba práce v recentních společnostech dle pohlaví a věkových skupin, podíl sběru a lovu v objemové struktuře stravy, formy distribuce potravin, společnost původního blahobytu ?, hledání příčin pomalého vývoje této kultury (zabírala přes 90% období lidské existence), k otázce tzv. přirozené agrese lovecko-sběračských společenství. 6. Příklady specifik lovecko-sběračské subsistence v různých ekologických podmínkách. Přehled dle zeměpisných pásem. Podrobnější sonda do charakteristik vybraných skupin: Pygmejové, Sánové, Austrálci, Araukové aj.). Doplnění videoprojekci. 7. Přechod od lovecko-sběračské k zemědělské subsistenci. Pravděpodobné příčiny přechodu. Nerovnoměrnost vývoje. Oblasti primárního a sekundárního zemědělství, etapy procesu domestikace, přechod od nomádismu k sedentarizaci, znaky prvotních sedentarizovaných kultur, symbiotické formy recentní i jejich kořeny v prehistorii. 8. Zvláštností vývoje primárního zemědělství na Blízkém východě a v Americe (struktura flory a fauny, rozdílnosti v procesu domestikace, užitkovost domestikovaných rostlin a zvířat, rozdílnosti procesu sedentarizace), kulturní a společenské důsledky. 9. Agrární kultury založené na ?kopaničářském" obdělávání půdy. Extenzívní a intenzivní způsob obdělávání půdy, jejich ekologické důsledky , vlastnické vztahy, dělba práce při úpravě a obdělávání polí dle pohlaví a věkových skupin, pracovní nářadí, intenzifikace irigací, hnojením a rotací plodin (příklady z Tikopia, Kapauka a Doba). 10. Distribuce v ráně agrárních kulturách : reciproční systémy založené na obyčejové cirkulaci statků v mezikmenovém nebo mezilokálním ranku, distribuce typu ?kula", tradiční formy daru v příbuzenství a malých skupinách, formy úvěru, bártrový obchod (včetně ?tiché výměny"), tržní formy distribuce. (příklady z Tikopia, z Kapauka a z Trobriandů). Kula - videoprojekce. 11. Dobytkářství. Domestikace užitkových zvířat a jejich kulturní využití. Vznik dobytkářství, hlavní dobytkářské regióny a jejich charakteristika. Vertikální, horizontální a radiální nomádismus. (příklady ze středoasijských dobytkářských kultur a hl. Nuerové pro jejich specifické ekologické podmínky). Vlastnické vztahy, distribuce potravin. Struktura spotřeby. 12. Subsistence založená na plužním zemědělství. Diskuse kolem vzniku a časové parametry rozšíření.. Příklady vyspělé formy plužního zemědělství : Agrárně technická revoluce v Evropě v 11. až 14. století. Zavádění nových polních systémů :přechod z ?divoké trávopolní soustavy (přílohové nebo celinné soustavy)" k trojpolnému systému, inovace ve způsobu obdělávání půdy, rozšiřování sídelní oikumeny, změna ve struktuře pěstovaných plodin. 13. Intenzifikace zemědělství koncem 18. a poč. 19. století v Evropě. Modernizace obdělávání půdy (přechod na střídavý polní systém), zavádění výkonnějších strojů, zavádění nových plodin a pícnin, hnojení pomocí organických a anorganických látek. Pronikání vědy a průmyslu do zemědělství ve 2. pol. 19. století. Pronikání nových energetických zdrojů (benzinový motor, elektrifikace), strojová výroba zemědělského nářadí - větší rychlost pronikání inovací do všech typů usedlostí, chemizace hnojiv, rozvoj šlechtitelství a plemenářství. Východiska moderní zemědělské výroby 20. století s jeho přednostmi (vysoká produktivita) i stinnými stránkami (odcizení přírodě, nerespektování přírodního a výrobního cyklu, narušení regenerace půdy, její eroze - nebezpečí rozšíření pouští v dosavadních obilnicích světa, nadměrná chemizace - poškozování nezávadnosti plodin a prostředí, rezistence a rozvoj hmyzu atd.).
Přežívání malovýrobních technologií.
Anotace
Cílem přednášky je podat přehled o základních formách subsistence v lidské kultuře v rámci základních hospodářsko-kulturních typů:lovecko-sběračského, kopaničářského, zemědělského a dobytkářského. Centrem zájmu je způsob produkce potravin, jejich distribuce a konsumpce.
Obecné výklady o jednotlivých typech jsou ilustrovány etnografickými "případovými studiemi" a filmovými projekcemi. Přednáška je uvedena antropologickými ekonomickými teoriemi a objasněním pojmů, s nimiž je během výkladů operováno.