Sylabus
1. Antická kultura. Etnografické stopy v dílech řeckých a římských autorů. Utváření právního systému. Grekizace Říma. Reflexe Galů. Tacitus a Germáni. Řecké a římské divadlo, jeho funkce a rozdíly. Pojetí sportu ve starém Řecku a Římě, rozdíly, etruská kultura a vznik gladiátorských her, jejich úpadek, zákazy, ale i přetrvávání v pozdní antice a středověku. Antické knihovny a čtenářská kultura.
2. Problematika Byzantské říše, kulturní a politické dopady na západní, jižní a východní Evropu. Helénistické tradice. Byzantští historikové, vztahy k Bulharům, Arabům, Turkům a jihoitalským městům. Pečeněhové, Polovci, Kumáni, Uhři a Varjagové z byzantského pohledu, jejich charakteristika. Dopady zániku říše na italskou renesanci a ekonomickou situaci v Evropě, pozadí bitvy na Kosově poli. Představa „třetího Říma“ v evropské tradici. Role pravoslavné církve v byzantské společnosti a její podíl na zániku říše.
3. Skandinávská a islandská germánská kultura, severská mytologie, ságy a eddické skladby, jejich datace a význam pro folklorní tradici – komparace se středoevropskou germánskou tradicí: Píseň o Nibelunzích, reflexe germánské společnosti, její struktura, postava Etzela a Dietricha z Bernu. Historické pozadí textů: Aetius a hunské války, vyvrácení Burgundské říše, pozdní římská kultura. Představa sakrálního království u Germánů a význam pro středověké vnímání panovníka.
4. Etnogeneze Germánů: Alemani, Bavoři, Burgundi, Durynkové, Frankové, Langobardi, Sasové, Švábové. Gótské kmeny. Lokace těchto etnik na mapě Evropy a jejich význam v raně středověké společnosti. Situace v Galii, Merovejci. Vznik a utváření Franské říše, tzv. karolinská renesance a role Francie v rámci středověké Evropy; pojetí vědy v raném středověku. Epos o Rolandovi a jeho verze, historické pozadí příběhu a folklorní tradice.
5. Role církve od pozdní antiky k pozdnímu středověku, význam pro dobovou vzdělanost; problematika přijímání křesťanství germánskými etniky (ariánství). Reformní hnutí uvnitř a vně církve, dopady na kulturně-politickou situaci v Evropě. Vztah církevních učenců k tradici antické filosofie v raném středověku. Význam klášterů od raného středověku.
6. Král Artuš, původ legendy (Riothamus, Ambrosius Aurelianus); rybářský (chromý) král Bran, folklorní vrstvení v artušovské látce (pověst o Culhwchovi a Olwen), reflexe pramenů, geneze svatého grálu a interpretace legendy (pronikání křesťanského významu do původní starokeltské látky, Gawain atd.). Refelxe Alexandreidy v Artušovském tématu. Tristan a Isolda – význam příběhu pro evropský folklor (české příklady: Návarov, Přimda a pod.). Komparace s artušovskou látkou.
7. Raně středověký feudální systém a institut léna, komparace s centralizací vrcholného středověku, španělská, italská, německá a anglická specifika. Funkce a vnímání panovníka v rámci dobové společnosti, význam pro folklorní tradici. Postoj církve k feudalismu. Zákoníky prvních germánských států a raně středověkých království a jejich reflexe v novověkém, potažmo současném právním systému evropských států (zákoník Vizigótů).
8. Středověká města, jejich vývoj a změna postavení ve vrcholném středověku. Komparace situace v jižní Evropě se zaalpským areálem, proměna podoby a funkce města, problematika měšťanského stavu. Charty. Cechy a guildy. Hanzovní systém v komparaci s tržním významem jihoitalských měst.
9. Křížové výpravy a jejich dopad na evropskou kulturu, poznávání maurských a mongolských (středoasijských) kultur, obchodní systém vrcholně středověké Evropy. Charakteristika arabské kultury v době křížových výprav v komparaci s jejím stavem v době prvních islámských výbojů v severní Africe.
10. Tzv. selské republiky v Evropě, jejich organizace a význam od středověku po současnost; tellovská látka, prameny a dobový kontext. Homologace Wilhelma Tella s Dietrichem z Bernu, Thidreksaga.
11. Dvorská středověká kultura, ideály rytířství, vznik a interpretace turnajů, role šaška v proměnách doby (od šašků
13. století přes Žita až k bratru Palečkovi). Význam rytířského románu a jeho renesanční kritika (Quijote).
12. Italské středověké republiky, jejich význam pro evropskou kulturu a politickou situaci v pozdním středověku, výhody a slabiny. Význam renesanční Florencie, Savonarola a rod Medici. Situace v Janově ve druhé polovině
15. století. Vznik parlamentů, souvislost se španělskou inkvizicí – její význam a role při reconquistě; postoj k Židům a muslimům. Rodrigo Díaz de Vívar (El Cid).
Anotace
První část přednáškového cyklu seznamuje studenty s podobou evropského myšlení v jednotlivých dějinných epochách od starověku po renesanci se zvláštním zřetelem k západoevropskému areálu.
Sledovaná problematika reflektuje etnologickým prizmatem duchovní kulturu Evropy a je rozvržena s ohledem na předpokládané středoškolské znalosti posluchačů oboru.
Cyklus vychází z obecné charakteristiky jednotlivých historických etap a sleduje hlavní ideové trendy, významné instituce a osobnosti; se zřetelem k předmětu oboru je věnována pozornost problematice duchovních tradic v kontextu života a kultury tradiční lokální společnosti.