1. Etnologická religionistika a její význam pro religionistiku obecnou. Příbuzné vědy, jejímž předmětem je věda o náboženství a magii (přístupy sociologické, psychologické a historické). Pracovní vymezení pojmů náboženství a magie. 2. Charakteristika škol 19. století, kritika jejich informačních zdrojů (prameny z druhé ruky, těžkosti jazykové, selektivnost informací, důraz na odlišné, kuriózní nebo naopak dokládající věčnost monoteismu). V evropské religionistice nedostatek pramenů nahrazován ústním podání. Metoda srovnávací použita chybně. S informacemi se volně nakládalo při vytváření vývojových schémat myšlení a náboženství, při hledání jeho ?nejstarších? vrstev, původního náboženství. Charakteristika badatelů. 3. Školy a pojmy, které v 19. stol. zobecněly.
Fetišismus (de Brosse, Comte), Kult mrtvých (Spencer - o Spencerovi šiřeji v souvislosti se sociologickou teorii a jeho pojetí animistického dualismu. Myšlení ?primitivů? racionální, malá schopnost abstrakce, velká predispozice k představivosti. 4. Animistická koncepce. Její formulování v díle B. Tylora. Pokračovatelé a kritici v následující etapě. Neoanimismus v 2. polovině 20. stol. 5. Indoevropanismus a přírodně mytologická škola. Koncepce Maxe Müllera a jeho pokračovatelů. Obdobné přístupy v českém prostředí (zejména Krolmus, Hanuš, Sobotka) 6. Kritika M. Müllera v díle jeho pokračovatelů. Symbióza naturistické teorie a animismu v díle německých autorů (Mannhart, Unserer, Dietrich). Ohlasy v českém prostředí (Sobotka aj.) Význam některých objevů pro moderní fenomenologii. 7. Indoevropská komparace v moderním pojetí G. Dumezila. Indoevropský polyteismus (exkurs do polyteismu slovanského). 8. Teorie magie v dílech klasiků. Tylorova koncepce, Frazerova teorie magie. Vztah magie, náboženství, věda. Kategorizace magie. Teorie a skutečnost ve Frazerově díle. Kritika Frazerovy teorie Frazerem. 9. Marretova kritika Frazera. Teorie manismu. Pojetí ?many? a ?tabu? v autentických informacích 18. stol., diskuse nad těmito pojmy v koncepcích 19. a 20. stol. 10. Pojetí náboženství a magie v kulturně holistických konceptech funkcionalismus a funkčního strukturalismu (Malinowski, Firt, Prichard) 11. a 12. Šamanismus. Klasický šamanismus u středoasijských a sibiřských národů: výběr adepta, ?noviciát?, zasvěcení, šaman a ?trans?, způsoby uvedení do extáze, šamanská kosmologie, obřadní funkce: šaman jako psychopomp, jako léčitel, jako vizionář. Výzkum šamanismu srovnávací a klinickou psychologii. 14. Šamanismus v ?současnosti?. Příčiny zájmu o tento fenomén od 50. let. ?Psychotropní šamanismus?.
Přednáška přináší přehled základních etnologických a antropologických koncepcí studia náboženství a v souvislosti s tím analyzuje obtíže terminologické, problémy "překladu" termínů a systémů nativních do obecně teoretických koncepcí. Součástí tohoto pojetí přednášky je objasnění pojmů "fetišismus", "animismus", "totemismus", "magismus", "šamanismus" aj, včetně nejnovějších proudů, zejména hnutí "New Age".
Přednáška si všímá i dalších aktuálních problémů např. percepce drog v rituálu.