Syllabus
1. Postavení a obraz ženy v tradiční lidové kultuře. Žena a výroční a rodinná obřadnost 2. Žena a magie.
Kořenářky, léčitelky, bohyně, vědmy 3. Žena, rodina a vzdělání v 1. polovině 19. století (v českých zemích) Měšťanská žena. Ruční práce a vaření.
Možnosti vzdělání. Romantismus.
Sféra privátní a veřejná. Magdalena Dobromila Rettigová. 4.
Karel Slavoj Amerling, Antonie Reissová-Čelakovská - Bohuslava Rajská. Ženy v roce 1848. Honorata z Wisniowskich-Zapová a její pedagogické a etnografické aktivity. 5. Žena a filantropie.
Paní od sv, Ludmily. Marie Riegrová-Palacká a Marie Červinková-Riegrová.
Pedagogické instituce pro dívky. Péče o předškolní děti.
Zdravověda a hygiena. Záštita.
Eleonora z Kounic. 6. Ženské vzdělávání ve 2. polovině 19. století. Vyšší dívčí školství.Americký klub dam.
Učitelské ústavy. Ženský výrobní spolek. První české lékařky.
Vesna. 7. Český penzionát. Minerva.
Kuchařská škola ?Domácnost". 8. Ženy mecenášky, zakladatelky a představitelky (kulturních) institucí. M.
Kőrschnerová. A.
Fingerhutová. J.
Náprstková. M.
Pečírková. M. Černochová. 9. Žena ve spolcích.
Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. Dámský odbor Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. 10. Ženy spisovatelky, umělkyně. a etnografky 1.
B. Němcová, K.
Světlá, Z. Braunerová. 11. Ženy spisovatelky a etnografky etnografky 2.
R. Tyršová, T.
Nováková 12. Ženy a politika. Novomalthusiánství. Ženy a volební právo.
Sufražetky. 1. sjezd českoslovanských žen. Ústřední spolek českých žen. Dělnická žena. Ženy a politické strany.
T. Nováková.
Ch. Masaryková.
K. Máchová.
F. Plamínková.
B. Viková-Kunětická. Ženy a ekonomika 13.
Exkurze, návštěva historického interiéru knihovny a čítárny Amerického klubu dam v Náprstkově muzeu.
Annotation
Cílem volitelné úvodní přednášky v rozsahu jednoho semestru studia, určené pro posluchače všech ročníků oboru etnologie a realizované ve spolupráci s doc.dr. Irenou Štěpánovou CSc., je poskytnout na pozadí významných dějinných událostí i na příkladu některých známých osobností nástin historického postavení, rodinných i společenských funkcí evropské ženy od starověku po konec 18.století.
Otázky, týkající se společenských funkcí, cílů, struktury a prestižního postavení rodiny - zejména postavení svobodné ženy včetně jejích konkrétních majetkoprávních nároků - byly řešeny už ve starověkém Řecku a Římě ; zabývaly se jimi rovněž barbarské zákoníky, ale také předkřesťanské tradice zvykového práva, jehož relikty přetrvávaly zejména v okruhu tradiční lokální společnosti městského i vesnického typu. Tradiční církevně právní pojetí, které od středověku určovalo podřízené postavení ženy v rodině a ve společnosti, se pak stalo dalším východiskem výkladu ; jeho důsledky i konkrétními problémy, které se v této souvislosti vyskytovaly v jednotlivých společenských vrstvách v následujících etapách vývoje novověké evropské společnosti - v období renesance, baroka a osvícenství 18.století - se tato úvodní přednáška zabývá.