Sylabus
Sylabus
„polyfonická“ paměť a region Černomoří
Chazarský chanát, Abbásovci, Kyjevská Rus
Černomoří a východní Středomoří ve vrcholném středověku, fenomén křížových výprav
Černé moře a role italských kupců
Fenomén Hedvábné stezky, tatarské (krymské) cesty, povolžské a podunajské
Černé moře jako „osmanské“ moře
Polsko-litevská unie a její „pohraničí“
Osmanská říše a její vliv na Balkáně
Národní obrozenecké tendence
Kontext balkánských povstání a předvečer první světové války
Ohlasy historického traumatu v literatuře
Poetika moderní diaspory
Anotace
Černomoří II. – kapitoly z historické antropologie
Kurz volně navazuje na přednáškový cyklus věnovaný starším dějinám Černomoří. V průběhu novověku se zde vymezoval vliv Polsko-litevské unie, Habsburské říše, knížectví Moldávie a Valašska, Osmanské říše, Krymského chanátu, Ruska, Persie aj. Cílem kurzu je představit tento region jako vzájemně propojenou síť kontaktů neomezujících se na současné politické hranice ani na soudobé dominantní narativy (jakkoli je to obtížné). Od konce 19. století až – jak ukazuje současnost – po nedávné i právě probíhající události se region Černomoří ocital v hledáčku zájmu nejrůznějších velmocí, kdy spor o Krym či o Úžiny do značné míry předznamenal dějiny 20. i 21. století. Idealizovaný obraz kavkazského povstalce se zapsal do dějin ruské romantické literatury obdobně výrazně jako balkánský zbojník v literatuře evropské; hnutí filhelénismu zase zásadní měrou ovlivnilo dějiny evropského myšlení a jeho konstrukce kategorie tzv. Orientu či tzv. jiné Evropy (Other Europe). Období druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátého pak lze charakterizovat jako dobu národních obrození a povstání, stejně jako sérií válečných konfliktů, deportací a masakrů civilního obyvatelstva. Tyto traumatické vzpomínky nacházejí v rámci „válek pamětí“ své ozvuky v literatuře i ve filmu.