Česko-finské kulturní vztahy v průběhu dlouhého 19. století

Sylabus

1)     Úvod, geografické a chronologické vymezení předmětu. Česko-finské kontakty ve středověku a raném novověku. 2)     První generace národních buditelů na přelomu 18. a 19. století (H. G.

Porthan a J. Dobrovský). 3)     Druhá generace obrozenců (A.

I. Arwidsson, J.

L. Runeberg; J.

Kollár a J. Jungmann). 4)     40. a 50. léta 19. století (J.

V. Snellman; K.

H. Borovský). 5)     60. léta a fennomané v Praze (A.

Ahlqvist a K. Collan). 6)     A.

Almberg v Praze. 7)     Česko-finská kulturní výměna (A. Almberg a V.

Náprstek). 8)     Češi a Kalevala (V. B.

Nebeský a J. Holeček). 9)     Čeští cestovatelé ve Finsku (J.

Kořenský a J. S.

Guth-Jarkovský). 10)     České noviny a období první rusifikace ve Finsku. 11)     J. J.

Mikkola a jeho dílo věnované Českým zemím. 12)     Druhé období rusifikace a jeho reflexe v Čechách. 13)     Vyhlášení nezávislosti Finska a závěrečné shrnutí.

Anotace

Základním cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit studenty s dějinami národně emancipačních hnutí v

Českých zemích a ve Finsku od konce 18. století až do získání nezávislosti na konci 1. světové války. V návaznosti na to pak budou studenti na základě studia soudobých pramenů (odborné i tematické publikace, články v novinách a časopisech, osobní korespondence a další) analyzovat vzájemné kontakty obou národních hnutí. Jednalo se jak o kontakty přímé, vycházející z návštěv českých (Dobrovský, Kořenský, Guth-Jarkovský) a finských (Snellman,

Ahlqvist, Almberg, Mikkola) Finska, resp. Českých zemí, tak i nepřímé, založené na studiu druhé země a její kultury

(Kollár, Havlíček Borovský či Nebeský, nebo na druhé straně Runeberg a Yrjö-Koskinen). Z těchto kontaktů a styků pak vycházelo množství vzájemných srovnání. Právě na ta pak bude v kurzu zaměřena bližší pozornost a jedním z hlavních úkolů studentů bude diskutovat a analyzovat, na jakém základě probíhala vzájemná česko-finská srovnávání. Zároveň se také budou snažit zjistit, které aspekty emancipačního vývoje byly při těchto komparacích pro české a finské obrozence důležité a které naopak považovali za marginální. V neposlední řadě pak budou studenti na základě výše zmíněných pramenů sledovat, zdali tyto kontakty sloužily i k inspiraci při formování vlastních emancipačních cílů, případně jaké strategie se k tomu používaly.