Syllabus
1) Úvod, geografické a chronologické vymezení předmětu. Česko-finské kontakty ve středověku a raném novověku. 2) První generace národních buditelů na přelomu 18. a 19. století (H. G.
Porthan a J. Dobrovský). 3) Druhá generace obrozenců (A.
I. Arwidsson, J.
L. Runeberg; J.
Kollár a J. Jungmann). 4) 40. a 50. léta 19. století (J.
V. Snellman; K.
H. Borovský). 5) 60. léta a fennomané v Praze (A.
Ahlqvist a K. Collan). 6) A.
Almberg v Praze. 7) Česko-finská kulturní výměna (A. Almberg a V.
Náprstek). 8) Češi a Kalevala (V. B.
Nebeský a J. Holeček). 9) Čeští cestovatelé ve Finsku (J.
Kořenský a J. S.
Guth-Jarkovský). 10) České noviny a období první rusifikace ve Finsku. 11) J. J.
Mikkola a jeho dílo věnované Českým zemím. 12) Druhé období rusifikace a jeho reflexe v Čechách. 13) Vyhlášení nezávislosti Finska a závěrečné shrnutí.
Annotation
Základním cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit studenty s dějinami národně emancipačních hnutí v
Českých zemích a ve Finsku od konce 18. století až do získání nezávislosti na konci 1. světové války. V návaznosti na to pak budou studenti na základě studia soudobých pramenů (odborné i tematické publikace, články v novinách a časopisech, osobní korespondence a další) analyzovat vzájemné kontakty obou národních hnutí. Jednalo se jak o kontakty přímé, vycházející z návštěv českých (Dobrovský, Kořenský, Guth-Jarkovský) a finských (Snellman,
Ahlqvist, Almberg, Mikkola) Finska, resp. Českých zemí, tak i nepřímé, založené na studiu druhé země a její kultury
(Kollár, Havlíček Borovský či Nebeský, nebo na druhé straně Runeberg a Yrjö-Koskinen). Z těchto kontaktů a styků pak vycházelo množství vzájemných srovnání. Právě na ta pak bude v kurzu zaměřena bližší pozornost a jedním z hlavních úkolů studentů bude diskutovat a analyzovat, na jakém základě probíhala vzájemná česko-finská srovnávání. Zároveň se také budou snažit zjistit, které aspekty emancipačního vývoje byly při těchto komparacích pro české a finské obrozence důležité a které naopak považovali za marginální. V neposlední řadě pak budou studenti na základě výše zmíněných pramenů sledovat, zdali tyto kontakty sloužily i k inspiraci při formování vlastních emancipačních cílů, případně jaké strategie se k tomu používaly.