Hlavní tematické okruhy:
1. Teoretická východiska technického zpracování řeči, parametry v časové oblasti.
2. Segmentace signálu, motivace frekvenčních transformací.
3. Fourierovy řady a transformace, frekvenční charakteristika, prosakování ve spektru.
4. Praktická aplikace z-transformace v řečových technologiích.
5. Základní řečové parametry, autokorelační funkce.
6. Kepstrální koeficienty, rozpoznávání pomocí borcení časové osy DTW.
7. Moderní postupy robustní parametrizace.
8. Klasifikátory a skryté Markovovy modely HMM, jazykové modelování.
9. Řečové korpusy.
10. Typy syntézy řeči a jejich vlastnosti
11. Význam řečových technologií pro fonetický výzkum.
Předmět předpokládá obeznámenost se základními principy obecné akustiky důležitými pro fonetiku včetně akustických vlastností lidské řeči (zejména časový a spektrální popis signálů). Z toho důvodu ho důrazně nedoporučujeme studentům prvního ročníku fonetických či jiných oborů, kteří ještě neabsolvovali předměty Akustika řeči I a II.
Předmět uvádí do teoretických i praktických otázek řečových technologií. Hlavním těžištěm je seznámit se širokou oblastí pojmů, se kterými se studenti v oblasti řečových technologií běžně setkávají. Měli by pak být schopni samostatně pracovat s literaturou a orientovat se v technických termínech. Hlavní témata jsou zaměřena na syntézu a rozpoznávání řeči. Předmět má studentům zprostředkovat poznatky dosažené v této oblasti aplikovaného výzkumu z fonetického, ale i technického hlediska.