Anotace
Empiristické metafyziky
Jan Palkoska, Ph.D.
LS 2010/11
Vztah empiristicky orientovaných filosofů vůči metafyzice (chápané jako tázání po ens inquantum ens a jako zkoumání fundamentálních struktur reality) se obvykle chápe - zejména díky moderním, pozitivisticky laděným přístupům - spíše jako nedůvěřivý až odmítavý. Pro klasické představitele tzv. britského empirismu (Locka, Berkeleyho a Huma) ovšem taková charakteristika platí pouze v omezené míře. I u nich je sice kritické a diagnostické zacházení s některými aspiracemi tradičních metafyzických postupů neoddiskutovatelným faktem, ve větší míře než jejich moderní pokračovatelé se nicméně tito filosofové věnují i pozitivnímu rozvíjení některých specifičtějších metafyzických témat (Berkeley dokonce celou svou pozici staví na výsostně metafyzické tezi o povaze bytí) a navíc jsou do jisté míry citliví i k otázce implicitních metafyzických závazků zahrnutých v jejich kritických postojích.
Kurs bude věnován právě sledování toho, jak Locke, Berkeley a Hume pozitivně traktují rozmanitá metafyzická témata, přičemž se budeme soustředit především na systematicky zajímavé a živé aspekty jejich příspěvků. Příležitostně se dotkneme i otázky implicitních závazků kritických aspektů jejich přístupu k metafyzice.
Kurs bude mít podobu problémově laděných přednášek organicky doplňovaných seminární četbou primárních textů. Požadavky k zápočtu budou specifikovány při zahájení kursu.
Předběžný orientační tematický plán:
- Locke o substanci jako posledním substrátu
- Locke o esencích
- Locke o substanciálním dualismu
- Berkeleyho "imaterialismus"
- Berkeley o duchu
- Berkeley o smyslových věcech
- Humova filosofie mysli
- Hume o existenci těles
- Hume o příčinnosti
- Locke o diachronní identitě a identitě osoby
- Hume o diachronní identitě
- Locke a Hume o absolutní nutnosti