Anotace
Studium jazyka jako média, např. média komunikace, má za obvyklý důsledek zanedbání pravé povahy role, kterou jazyk v poznání hraje. V obecnosti lze za toto zanedbání učinit zodpovědný jednostranný výklad arbitrárnosti jazyka jako konvence. Adekvátní uchopení podstaty jazykovosti či obecně znakovosti, spočívá v nahlédnutí, za které vděčíme Hegelovi a které později rozvinul Wittgenstein, že zkušenost hodná toho jména je prostředkovaná a že jazyk je jen výrazem tohoto stavu. Jinak řečeno: jazyk nepřistupuje ke zkušenosti dodatečně, jako její konvenční vyjádření, ale podílí se zevnitř na její konstituci. Zdánlivě arbitrární vztah jazyka k tomu, co vyjadřuje, je překonán již faktem, že má kromě prostředkující role také bezprostřední, tj. grafickou stránku. Právě díky tomu je jazyk často nejen prostředkem, ale i cílem poznání, což je obojí podstatně tematizováno v umění.
Hypotézu, kterou budeme zkoumat, lze formulovat takt, že k témuž dochází i ve vědě, ba že je to tento "umělecký" rozměr vědy, tj. zaměření nejen na to, co artikulujeme (téma), ale i jak je to artikulováno (réma), co je zodpovědné za vědecký pokrok.
Z pohledu filosofie jazyka, a specificky analytické filosofie, která v ní zaujímá zásadní místo, takto budeme studovat otázku, do jaké míry a jakým způsobem jsou věda a umění jazykově podmíněné a do jaké míry je tato jejich podmíněnost dělá případy poznání. Budeme tak modelově činit na pozadí dvou spisů, které se jednak zásadně a modelově liší ve svém pojetí jazyk, jednak na sebe ale podstatně navazují, již proto, že jsou z pera jednoho a téhož autora. Jsou to: 1) Wittgensteinův Tractatus 2) Wittgensteinova Filosofická zkoumání.
Kurz bude takto od počátku založen na rozboru základních textů analytické filosofie ve vztahu k výše uvedeným problémům vztahu jazyka, vědy a umění. K jejich řešení budou podle potřeby analyzovány i texty dalších tradic (fenomenologické, pragmatické, atd.)
Konkrétní témata, jimiž se budeme zabývat: 1) Fregovo rozlišení smyslu a významu jako model rozdílu vědy a umění 2) Wittgensteinův Tractatus a estetika nevyslovitelnosti 3) Wittgensteinova Filosofická zkoumání a hudba jako jazyková hra 4) Spor jako motor pokroku ve vědě i umění, specifický případ katarze 5) Kripkovo "kontingentní a priori" jako špatné pojetí konvečnosti 6) Jazyky geometrie, (a) na cestě od názoru představitelnému a (b) od představitelného k myslitelnému 7) Malířství mezi vizuálním a konceptuálním uměním