Kurz "Subjekt, sebe-vědomí, intersubjektivita" má za cíl prozkoumat skutečnost onoho já, pro něž se v moderní filosofii vžilo označení subjekt, a zpochybnit přitom některé zdánlivě samozřejmé předpoklady Husserlovy fenomenologie. Námitky vůči Husserlově kartesianismu ukáží, že subjekt není ani vnitřně transparentní jednotou, ani nezpochybnitelným ontologickým a epistemologickým základem, ani posledním arbitrem evidence a významu světských jsoucen.
Již u samotného Husserla přitom najdeme několik zpochybnění ústřední role subjektu, který se nemůže zakládat na sobě samém, neboť verifikační podmínkou jeho vlastních evidencí je intersubjektivně sdílený svět. Pozornost bude věnována zejména kritice, která vzešla jednak ze strany Husserlových pokračovatelů (Heidegger, Merleau-Ponty, Patočka), jednak ze strukturalistických a post-strukturalistických pozic (Lévi-Strauss, Lacan, Foucault, Derrida).