Úvod do filosofie jazyka II
Wittgenstein
Po semestru systematičtěji pojatého úvodu do analytické filosofie jazyka se kurs v tomto semestru soustředí na jednoho z jejích klasiků v konkrétním historickém kontextu. Ludwig Wittgenstein bývá na jedné straně počítán k zakladatelům analytické filosofie a vůbec nejvýznamnějším filosofům minulého století, ale zároveň se jeho místo v analytické tradici jeví jako problematické. Wittgensteinovo myšlení se rozvíjelo přímém kontaktu s Fregem,
Russellem, Moorem nebo Carnapem, takže vzájemný vliv je nepochybný. Řada Wittgenstienových nápadů a úvah se stala součástí samozřejmé výbavy analytických filosofů. Zároveň ale Wittgenstein nikdy nepřišel s jasně formulovanou disponibilní teorií, s konkrétními řešeními jednotlivých problémů, ani nezaložil školu. Analytické filosofování se nadále ubíralo poněkud jiným směrem, aniž by ovšem tento vývoj otřásl Wittgenstienovým postavením klasika. Kurs e proto zkusí vrátit ke kořenům a podívat se na Wittgenstienovu filosofii v jejím vlastním kontextu, což znamená vzít vedle zakladatelů analytické filosofie v potaz také tzv. kontinentální vlivy, jež
Wittgensteinovo myšlení formovaly.
Přednášky budou věnovány především formování Wittgensteina jako filosofa, zatímco v semináři budeme diskutovat jeho zralé dílo známé jako Filosofická zkoumání. Výsledkem by mělo být nejen prohloubení porozumění Wittgensteinově filosofii, potažmo klíčovým tématům analytické filosofie Wittgensteinem inspirovaným, ale také lepší porozumění vztahu tzv. analytické a kontinentální filosofie vůbec.
Od studentů se očekává především soustavná práce v semináři, nejen formou referátu, ale také účastí v diskusi a závěrečná seminární práce na dohodnuté téma.