22. 2. Úvod ke kurzu. Rousseau a jeho „druhá Rozprava“ (a rozdělení textu mezi účastníky) 1. 3.
Předmluva (s. 77-82) a „Rozprava“ (s. 83-85) = přiděleno 15. 3. Příroda a přírodní stav, s. 86 – 94 (konec 2. odstavce) = přiděleno 22. 3.
První vynálezy a vznik řeči, s. 94 (od 3. odstavce) – 102 (konec 1. odstavce) = přiděleno 29. 3. Morálka a city, soucit, sebeláska, s. 102 (od 2. odstavce) – 108 (konec 2. odstavce) = přiděleno 5. 4.
Láska, s. 108 (od 3. odstavce) – 111 (konec 2. odstavce) = přiděleno 12. 4. Shrnutí a závěr první části, s. 111 (od 3. odstavce) – 114 = přiděleno 19. 4.
První lidé, touha po blahobytu, rodina, s. 115 – 120 (konec 1. odstavce) - přiděleno 26. 4. Vznik a vývoj společnosti, s. 120 (od 2. odstavce) – 125 (konec 3. odstavce) = přiděleno 3. 5.
Lidstvo „v tomto novém řádu“, s. 125 (od 4. odstavce) – 130 (konec 2. odstavce) = přiděleno 10. 5. Původ politických společenství, s. 130 (od 3. odstavce) – 139 (konec 2. odstavce) = přiděleno 17. 5.
Forma politické správy a závěrečné poznámky, s. 139 (od 3. odstavce) – 145 = přiděleno
Rousseau’s Discourse on the Origin and Causes of Inequality among Humans (or The Second Discourse) establishes a model of human development from a hypothetical “state of nature” to life in modern society. Although Rousseau emphasizes that he is not recounting the factual history of the human species, he presents his text as a history read not in books, which can lie, but “in nature, which never lies.” Our aim will be to trace this reading with an emphasis on its main motifs, which are (1) the concept of human nature, including its proto-evolutionary dimension, (2) the natural affections of man, including compassion, (3) the distinction between self-love and love of self, (4) contracts as the basis of law (with which Rousseau anticipates his later On the Social Contract), and (5) the notion of property and the relation between human person and property (distinctly different from Locke). Along with a reconstruction of Rousseau’s subtle argument, which cannot be reduced to a defense of the unrealistic “natural” state of humankind, we will be interested in the relation of his text to the actual question of the possibility or impossibility of a voluntary shift of an economically and legally complex society towards an at least partially simpler way of life.