Sylabus
22. 2. Úvod ke kurzu. Rousseau a jeho „druhá Rozprava“ (a rozdělení textu mezi účastníky) 1. 3.
Předmluva (s. 77-82) a „Rozprava“ (s. 83-85) = přiděleno 15. 3. Příroda a přírodní stav, s. 86 – 94 (konec 2. odstavce) = přiděleno 22. 3.
První vynálezy a vznik řeči, s. 94 (od 3. odstavce) – 102 (konec 1. odstavce) = přiděleno 29. 3. Morálka a city, soucit, sebeláska, s. 102 (od 2. odstavce) – 108 (konec 2. odstavce) = přiděleno 5. 4.
Láska, s. 108 (od 3. odstavce) – 111 (konec 2. odstavce) = přiděleno 12. 4. Shrnutí a závěr první části, s. 111 (od 3. odstavce) – 114 = přiděleno 19. 4.
První lidé, touha po blahobytu, rodina, s. 115 – 120 (konec 1. odstavce) - přiděleno 26. 4. Vznik a vývoj společnosti, s. 120 (od 2. odstavce) – 125 (konec 3. odstavce) = přiděleno 3. 5.
Lidstvo „v tomto novém řádu“, s. 125 (od 4. odstavce) – 130 (konec 2. odstavce) = přiděleno 10. 5. Původ politických společenství, s. 130 (od 3. odstavce) – 139 (konec 2. odstavce) = přiděleno 17. 5.
Forma politické správy a závěrečné poznámky, s. 139 (od 3. odstavce) – 145 = přiděleno
Anotace
„Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi“, vydaná roku 1755, předkládá model vývoje člověka od hypotetického „přírodního stavu“ až k životu v moderní společnosti. Jakkoli Rousseau zdůrazňuje, že nelíčí faktickou historii lidského druhu, předkládá svůj text jako dějiny čtené nikoli v knihách, které mohou lhát, ale „v přírodě, jež nelže nikdy.“ Naším cílem bude sledovat tuto četbu s důrazem na její hlavní motivy, jimiž jsou (1) pojetí lidské přirozenosti včetně jejího proto-evolučního rozměru, (2) přirozené city člověka včetně soucitu, (3) rozdíl sebelásky a lásky k sobě, (4) motiv smlouvy jako základu práva (jímž Rousseau předjímá svůj pozdější text O společenské smlouvě), (5) pojem vlastnictví a vztah lidské osoby a vlastnictví (výrazně odlišný od pojetí Lockova). Spolu s rekonstrukcí Rousseauovy subtilní argumentace, kterou nelze redukovat na obhajobu každopádně nereálného přírodního stavu člověka, nás bude zajímat vztah jeho textu k aktuální otázce po možnosti či nemožnosti dobrovolného posunu ekonomicky a právně složité společnosti k alespoň částečně jednoduššímu způsobu života.