Sylabus
Pojetí mysli ve filosofii raného novověku
1. Úvod
2. Descartes, Res cogitans a čistý intelekt (Meditace. II)
3. Descartes, Lidské a živočišné mysli (Meditace VI; Rozprava o metodě V)
4. Hobbes: Materialistická kritika Descarta (Třetí námitky a Leviathan, kap. 1-5,
34).
5. Malebranche: Žádná idea mysli (Recherche III.ii.7 a vysvětlení XI).
6. Locke: Kritika Descartova pojetí res cogitans (Esej II.i a xxiii; IV.iii.6).
7. Spinoza: Mysl jako idea těla (Etika II, 1-14).
8. Leibniz: Percepce a apercepce (NE Předmluva, Mon. §§1-31).
9. Berkeley: Mysl jako princip aktivity (Principy §§25-28, §89, §§135-147).
10. Hume: Mysl bez jednoduchosti (Treatise I.iv.6; Zkoumání
9).
11. Condillac: Pozornost a reflexe (Esej o původu lidského poznání, kapitoly 3-5)
Anotace
Filosofové v raném novověku měli velmi rozmanitá pojetí mysli, ale všichni reagovali na Descartovu res cogitans. V našem kursu se budeme nejprve zabývat Descartem samým a pak reakcemi u Hobbese, Malebranche, Locka, Spinozy, Leibnize, Berkeleyho, Huma, a Condillaca.
Náš zájem se soustředí na otázky, co je u těchto jednotlivých filosofů podstatou mysli a, jak ta podstata se vztahuje k schopnostem a činnostem mysli. Zvláštní pozornost budeme věnovat roli pojmu substance a pojetí vědomí.
Budeme se zabývat rovněž pochybnostmi (hlavně Malebranchovými a Lockovými) ohledně našich schopností podstatu mysli vůbec poznat. Dále budeme se zabývat pojetím nevědomí (hlavně u Leibnize a Huma) a pochopením sebeuvědomování (hlavně u Spinozy, Leibnize a Berkeleyho).
U každého autora budeme i zkoumat vztahy k současné filosofii mysli.