Sylabus
Východiskem semináře je Aristotelovo pojetí metafory (Poetika 21, 1457b6-33 & 22, 1459a4-8; Rétorika III, 10, 1410b10-1411b21) a spolu s ním rozdíl metafory a přirovnání, pro jehož výklad se obrátíme ke Quintilianovým Základům rétoriky VIII, 6, 1-20. Na základě těchto textů se budeme zabývat metaforou současně v každodenní řeči, v poesii i ve filosofii.
Jednou z klíčových otázek tohoto zkoumání bude motiv obraznosti, bez níž je metafora podle všeho nemožná - a navíc předpokládá obraznost alespoň do jisté míry sdílenou a veřejnou. Postupně by se mělo dostat na autory, kteří navazují na aristotelské pojetí a vyvozují z něj ontologické závěry (Ricoeur, Derrida, částečně Quine), i na autory nabízející nový styl rozpravy o metafoře, až už jde o Donalda Davidsona a jeho tezi, podle níž nemá metafora žádný zvláštní význam odlišný od významu výrazů, jichž užívá, nebo Teda Cohena a jeho důraz na blízkost metafory a vtipu.
Anotace
Seminář zkoumá Aristotelovo pojetí metafory (Poetika 21, 1457b6-33 & 22, 1459a4-8; Rétorika III, 10, 1410b10-1411b21) a proměny chápání metafory u dalších myslitelů až po Paula Ricoeura či Donalda Davidsona.
Seminář je součástí magisterského studia. Ostatní studenti ho mohou zapisovat jako výběrový kurz po dohodě s vyučujícím.