Sylabus
1. Úvod (12.10.) * dějiny filozofie vědy: pozitivismus ve Francii před Comtem (d'Alembert), Comtův pozitivismus * empirická metoda dle klasického pozitivismu (Claude Bernard) [četba] Bernard: Introduction à l’étude de la médecine expérimentale, kap. 1 [EN překlad]
2. Konvencionalismus (19.10.) * "Tradiční" teorie poznání: racionalismus, empirismus (Gauss, Helmholtz), Kant * Euklidova geometrie vs. neeuklidovské geometrie, newtonská mechanika * konvencionalismus ve filozofii vědy: případ geometrie a mechaniky [četba] Poincaré: Les géométries non-euclidiennes, in: Science et Hypothèse, kap. 3 [CZ, EN překlad]
3. Konvencionalismus a logický pozitivismus [exkurz] [četba] * Vídeňském kruhu: rozšíření konvencionalismu (Carnap, Neurath, Schlick a spol.) * dvě verze konvencionalismu: instrumentalismus vs. konstruktivismus (kantovský konvencionalismus) [četba] Carnap, Hahn & Neurath: Wissenschaftliche Weltauffassung – Der Wiener Kreis [EN překlad] [sekundární] Friedmann: Poincaré's conventionalism a logical positivism [CZ překlad] Brenner: The French Connection: Conventionalism and the Vienna Circle
4. "Nový pozitivismus" * Bergsonův vitalismus. Spor Bergson vs. Einstein * "Vědec tvoří fakta" neboli radikalizace konvencionalismu (E. Le Roy) * Spor o pojetí faktů: Poincaré vs. Le Roy [četba] Poincaré: La valeur de la science [EN překlad] Le Roy: Un positivisme nouveau
5. Duhem a kritika induktivismu * kruciální experimenty v dějinách vědy * Duhem vs. Poincaré [četba] Duhem: "Fyzikální teorie a metafyzické vysvětlení" (1. kapitola, in: “Předmět a struktura fyzikální teorie”) [sekundární] Brenner: Holism A Century Ago: The Elaboration of Duhem's Thesis
6. Duhem a teoretická nasycenost pozorování * "Quine-Duhemova teze" * radikalizace epistemologického holismu: "nasycenost" zkušenosti pojmy [četba] Duhem: Une expérience de physique n'est pas simplement l'observation d'un phénomène: elle est, en outre, l'interprétation théorique de ce phénomène, in: La théorie physique, son objet et sa structure (kap.4.4) [EN překlad]
7. "Konec pozitivismu ve Francii" * téma ontologické relativity (Meyerson, Koyré) * nesouměřitelnost à la Kuhn [exkurz] [četba] Meyerson: “Science seeks explanation” (2. kapitola “Explanation in the sciences) [sekundární] Laugier: Science and Realism. The Legacy of Duhem and Meyerson in Contemporary American Philosophy of Science Laugier: Duhem, Meyerson et l'épistémologie américaine postpositiviste, [in:] Bitbol & Gayon, Epistémologie française
8. Historická epistemologie 1 * role pro dějiny ve filozofii vědy * Abel Rey a IHPST * Bachelardův "aplikovaný racionalismus" (epistemologické překážky, epistemologický zlom atd.) * problém demarkace (věda vs. "nevěda") [četba] Bachelard: “Úvod”, in: „Nový duch vědy“ (str. 1-18) [EN překlad] [doplňková] Bachelard: “Nekarteziánská epistemologie”, in: „Nový duch vědy“ (6. kapitola, str.
135.-177) [EN překlad]
9. Historická epistemologie 2 * filozofie biologie a filozofie lékařství * Canguilhemovo pojetí racionality a objektivity ve vědě [četba] Canguilhem: Poznání života, nový překlad, buďto kap. „Stroj a organismus“
10. Historická epistemologie 3 * savoir vs. connaissance: Foucault mezi Bachelardem a Canguilhem * archeologie vědění čili Foucaultovo pojetí dějin [četba] Foucault: Slova a věci, buďto celá kapitola „Classer“, nebo podkapitola „Cuvier“
11. Historická epistemologie 4 * historické apriori * sociální konstruktivismus (B. Latour) * Kompromis mezi konstruktivismem a pozitivismem: styly uvažování (I. Hacking) [četba] Hacking: 'Style' for Historian and for Philosopher, Studies in History and Philosophy of Science, 1992, (1), pp. 1-20
12. Závěr * Lze hovořit o "francouzském stylu" ve filozofii vědy?
Anotace
Cílem kurzu je představit svébytnou epistemologickou tradici v rámci francouzské filozofie, které se ani v samotné Francii nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasluhovala. Kurz by však chtěl být něčím více než pouhým historickým přehledem stanovisek filozofů v rámci jedné tradice jedné národní filozofie. Prakticky všem filozofům, o kterých bude v kurzu pojednáváno, je společné to, že byli vědci. V případě těchto filozofů byla filozofie vždy "filozofií něčeho", ať už byla předmětem jejich filosofického a historicko-kritické zájmu geometrie (Poincaré), fyzika (Duhem), chemie (Meyerson) nebo biologie (Canguilhem). Specifická epistemologie těchto filozofujících učenců [les savants philosophes] byla výsledkem úsilí zodpovědět otázky, které vyvstaly v rámci vědecké praxe; otázky, pro něž nebylo v příslušných vědních oborech místa. V kurzu se pokusíme představit originalitu odpovědí francouzských filozofů vědy jako výsledek syntetizujících tendencí, což byl případ jak Poincarého konvencionalismu, který byl "třetí cestou" mezi empiristickou a kantovskou filozofií vědy, či Bachelardova aplikovaného racionalismu jakožto kompromisu mezi realismem a idealismem.
Všechny materiály ke kurzu včetně sylabu a textů na seminář naleznete na stránkách: https://sites.google.com/site/francouzskafilozofievedy/