Sylabus
Kurz bude rozdělen do několika tematických bloků.
I. Dějinnost ve Fenomenologii ducha: vztah vzpomínky a vědomí, vztah paměti a dějin
II. Vývoj myšlenkových kategorií v Logice jako vědě
III. Dějinnost a etické kategorie v Základech filosofie práva
IV. Dějiny jako světový soud: "Weltgeschichte ist Weltgericht."
V. Kontroverze vážící se k Hegelově koncepci dějin (Konec dějin?, Legitimizace zla?, Apologie přítomnosti?)
Anotace
Friedrich Nietzsche píše v Radostné vědě: „My Němci jsme hegeliáni, i kdyby nikdy Hegela nebylo, jelikož (v protikladu ke všem latinským národům) vznikání a vývoj instinktivně přisuzujeme hlubší smysl a vyšší hodnotu, než tomu, co jest – stěží věříme v oprávněnost bytí –; a také proto, že nejsme ochotni přiznat své lidské logice, že je logikou o sobě, jediným druhem logiky (raději bychom chtěli sami sebe přesvědčit, že je jen specifickým případem, a možná jedním z nejpodivnějších a nejhloupějších –)." Patrně neexistoval filosof, který věnoval srovnatelnou pozornost dějinám a dějinnosti, jako Hegel. Krom toho, že se právě díky Hegelovi stala filosofie dějin akademickou disciplínou, on sám spojoval s tímto typem filosofie podstatně větší ambice. V dopise Schellingovi z roku 1800 dokonce poznamenává, že jeho snaha o pochopení dějin je motivována „zájmem zasáhnout do lidského života“. Nejde však o žádný filosofický aktivismus, ale o přesvědčení, že člověk a jeho společnost se hluboce promění, jakmile nahlédne bytostnou dějinnost svého myšlení, ale i svých etických a politických kategorií.
Kurz je určen především pro navazující magisterské studenty a předpokládají se základní znalosti Hegelovy filosofie.