Anotace
Kurs je věnován srovnání pojetí úzkosti v Kierkegaardově pojednání "Pojem úzkosti", v Heideggerových dílech "Bytí a čas" a "Co je metafyzika?" a v Sartrových spisech „Bytí a nicota“ a „Existencialismus je humanismus“. Pozornost bude soustředěna zejména na rozdíl mezi Kierkegaardovým konceptem úzkosti jako závrati svobody ze sebe samé, která má být vposled překonána vírou, a Heideggerovým pojetím úzkosti jako význačné naladěnosti, která přivádí pobyt před jeho vlastní vrženost a odemyká mu jeho strukturu starosti, resp.
Sartrovým spojením úzkosti s projektováním vlastních možností do budoucnosti a kladením nicoty, které je údělem svobodného „bytí pro sebe“. Přitom se zaměříme na významové posuny spočívající v aplikaci pojmu úzkosti na metafyzickou problematiku vztahu pobytu ke jsoucnu v celku u Heideggera a na svobodné projektování „bytí pro sebe“ u Sartra, a v absenci víry jakožto postoje překonávajícího úzkost, která hrála klíčovou roli u Kierkegaarda, zatímco u Heideggera a Sartra je zcela pominuta.