Sylabus
Upozorňujeme, že došlo k posunu referátov o týždeň. Súčasný plán je teda nasledovný: 21. 11. Tamar Gendler, „The Puzzle of Imaginative Resistance“ a Cain Samuel Todd, „Imaginability, morality, and fictional truth. Dissolving the puzzle of ‘imaginative resistance’“ 28. 11. Dorothea Debus, „Memory, Imagination, and Narrative“ a Felipe de Brigard, „Memory and Imagination" 5. 12. Ian Phillips, „Lack of imagination: individual differences in mental imagery and the significance of consciousness“ 12. 12. Elaine Scarry, „On Vivacity. The Difference between Daydreaming and Imagining-Under-Authorial-Instruction“ 19. 12. Kendall Walton, „Listening with Imagination: Is Music Representational?“ a James O. Young, „Music and Imagination“ 9. 1. 2020 Jonathan Jenkins Ichikawa, „Imagination, dreaming, and hallucination“ 1. (3. 10.) Úvod, Aristotelés, Plotínos 2. (10. 10.) Descartes, Kant 3. (17. 10.) P. F. Strawson, „Imagination and Perception“, in P. F. Strawson, Freedom and Resentment and Other Essays. London and New York: Routledge, 2008 (1974), pp. 50-72. - zadané 4. (24. 10.) Amy Kind, „The Heterogeneity of the Imagination“, Erkenntnis 78(1), 2013, pp. 141-159. - zadané 5. (31. 10.) Amy Kind „Putting the Image Back in Imagination“, Philosophy and Phenomenological Research 62(1), 2001, pp. 85-109.
Ned Block „The Photographic Fallacy in the Debate about Mental Imagery“, Noûs 17(4), 1983, pp. 651-661.
Michael Tye, kapitola 4 "Mental Images as Structural Descriptions" z knihy The Imagery Debate, Cambridge (MA) and London: MIT, 1991, s. 61-76. 6. (7. 11.) Jennifer Church, „Perceiving People as People: An Overlooked Role for the Imagination“, in Amy Kind and Peter Kung, eds., Knowledge Through Imagination, Oxford: OUP, 2016, pp. 160-182. - zadané
Shannon Spaulding, „Imagination Through Knowledge“, in Amy Kind and Peter Kung, eds., Knowledge Through Imagination, Oxford: OUP, 2016, pp. 207-226. - zadané 7. (14. 11.) Tamar Gendler, „The Puzzle of Imaginative Resistance“, The Journal of Philosophy 97(2), 2000, pp. 55-81. - zadané
Derek Matravers, „Fictional assent and the (so-called) 'puzzle of imaginative resistance'“, in Matthew Kieran and Dominic McIver Lopes, eds., Imagination, philosophy and the arts. London, UK: Routledge, 2003, pp. 91-106.
Cain Samuel Todd, „Imaginability, morality, and fictional truth. Dissolving the puzzle of ‘imaginative resistance’“, Philosophical Studies 143(2), 2009, pp. 187-211. - zadané 8. (21. 11.) Dorothea Debus, „Memory, Imagination, and Narrative“, in Fiona Macpherson and Fabian Dorsch, eds., Perceptual Imagination and Perceptual Memory, Oxford: OUP, 2018, s. 72-95. - zadané
Felipe de Brigard, „Memory and Imagination", in Sven Bernecker and Kourken Michaelian, eds., The Routledge Handbook of Philosophy of Memory, London and New York: Routledge, 2017, s. 127-140. - zadané 9. (28. 11.) Ian Phillips, „Lack of imagination: individual differences in mental imagery and the significance of consciousness“, in Mark Sprevak and Jesper Kallestrup, eds., New Waves In Philosophy of Mind, London: Palgrave Macmillan, 2014, pp. 278-300. - zadané 10. (5. 12.) Elaine Scarry, „On Vivacity. The Difference between Daydreaming and Imagining-Under-Authorial-Instruction“, Representations 52, 1995, pp. 1-26. - zadané 11. (12. 12.) Kendall Walton, „Listening with Imagination: Is Music Representational?“, The Journal of Aesthetics and Art Criticism 52(1), 1994, pp. 47-61. - zadané
James O. Young, „Music and Imagination“, in Amy Kind, ed., The Routledge Handbook of Philosophy of Imagination, London and New York: Routledge, 2016, pp. 192-203. - zadané 12. (19. 12.) Jonathan Jenkins Ichikawa, „Imagination, dreaming, and hallucination“, in Amy Kind, ed., The Routledge Handbook of Philosophy of Imagination, London and New York: Routledge, 2016, pp. 149-162. - zadané
Gregory Currie and Ian Ravenscroft, „Schizophrenia: The Monitoring of Thought and Action“, in Gregory Currie and Ian Ravenscroft, Recreative Minds, Oxford: Clarendon Press, 2002, pp. 161-184. - zadané 13. (9. 1. 2020)
Anotace
Zásadní význam představivosti jako filosofického problému plyne z jejího postavení mezi smyslovým vnímáním, pro něž máme zvláštní tělesné orgány, a myšlením, které oddělujeme od ryze tělesných funkcí. Představivost je tradičně schopností nebo činností, které obě sféry propojuje a zajišťuje vzájemnou komunikaci vnímání a rozumu. Na pozadí této základní shody je však představivost předmětem nejrůznějších výkladů; jasné není ani to, zda tomuto pojmu skutečně odpovídá jednotná činnost naší mysli, nebo jím označujeme soubor vzájemně odlišných úkonů. Cílem semináře je proto představit základní koncepce představivosti a vyjasnit problémy, s nimiž se tyto koncepce potýkají (s důrazem na nemožnost redukovat představivost na názornou vizualizaci, která je jejím nejnápadnějším, v řadě ohledů však zavádějícím rysem).
Úvodní semináře nastíní genealogii problému ve vybraných textech počínaje Aristotelem a jeho typicky dvojznačným kladením představivosti jak na stranu vnímání, tak na stranu rozumu. Dalšími stručně probíranými autory budou Hobbes, Descartes, Kant, a také básník Samuel Taylor Coleridge, jehož rozlišení mezi „imagination“ a „fancy“ (Biographia Literaria kap. IV) nás seznámí s vlivnou romantickou koncepcí obraznosti, jež přetváří kantovské pojetí představivosti jako transcendentální a do značné míry nevědomé činnosti.
Navazující a hlavní část semináře představí vzorek současných diskusí, týkajících se různorodosti představivosti, představivosti a novějších teorií vnímání, představivosti a paměti, individuálních rozdílů v činnosti představivosti, a také empatie a etické role představivosti.
(mezi autory vybraných textů budou mimo jiné P. F. Strawson, Amy Kind, Tamar Gendler či Ian Phillips; úplný seznam literatury – včetně textů v PDF – bude v SISu v posledním zářijovém týdnu)