Sylabus
Pro základní popis kurzu viz Anotace. Následující rozpis je provizorní a může se měnit podle počtu referátů, jazykových preferencí, náhlých proměn vztahu ke zvířatům, a podobně. Referáty z primární i sekundární literatury budou rozděleny v úvodním semináři. Níže uvedené texty na referáty budou před začátkem semestru v SISu (jako jednotlivá PDF).
Upozornění: začínáme ve čtvrtek 27, února. 27. 2. Úvodní seminář. Počátky filosofické rozpravy o zvířatech. Aristotelés a dvojí pohled na vztah člověka a zvířat 5. 3. Pohled za hranice filosofie: zvířata mezi lidmi a bohy, problém oběti (Ingvild Gilhu, dvě kap. z knihy Animals, Gods, and Humans). Alternativní filosofický postoj I: Porfýrios, O nepojídání živočichů III,7,1 - 11,3, a Sextus Empiricus, Základy pyrrhónské skepse I, 62-78 (zvířecí inteligence, vnitřní a vnější logos, kritika stoické koncepce) 12. 3. Alternativní postoj II: Plútarchos, O chytrosti zvířat (na referát kapitoly 1-6) a Gryllus & Stephen T. Newmyer, „The nature of the beast: the search for animal rationality“ 19. 3. Montaigne a zvířata. Thierry Gontier, „Montaigne on Animals“ & Markus Wild „Fellow-brethren and compeers. Montaigne’s Rapprochement Between Man and Animal“ 26. 3. Descartes, vybrané pasáže z Rozpravy o metodě, Meditací a korespondence & Janice Thomas, „Does Descartes Deny Consciousness to Animals?“ (alternativa Deborah J. Brown, „Animal Souls and Beast Machines: Descartes’ Mechanical Biology“) & Norman Malcolm „Thoughtless Brutes“ & Frans de Waal, „Talk To Me“ (z knihy Are We Smart Enough To Know How Smart Animals Are?) 2. 4. Zvířata a jazyk: Ilit Ferber, „Herder. On Pain and the Origin of Language“ & Rousseau, Condillac, Herder, současná diskuse & Paul Katsafanas, „The Emergence of the Drive Concept and the Collapse of the Animal/Human Divide“ 9. 4. Host semináře: Barbora Sojková (Praha-Oxford) nás vezme za zvířaty do Indie. 16. 4. Carl Safina, Třetí část knihy Beyond Words: What Animals Think and Feel & Carl Safina, „Animals Think and Feel“ versus Michael Colombo and Melissa Johnston, „Introspection and anecdotes won’t prove what animals are thinking and feeling. Commentary on Carl Safina on Animals Feel“ & Helen Steward, „ Morgan’s Canon: Animal Psychology in the Twentieth Century and Beyond“ 23. 4. Helen Steward, „Animal Agency“ & Hans-Johann Glock, „Can Animals Act For Reasons?“ & Ralf Stoecker, „Why Animals Can’t Act“ & Susan Hurley, „Animal Action in the Space of Reasons“ 30. 4. Peter Godfrey-Smith, Other Minds: The Octopus and the Evolution of Intelligent Life, kapitoly 4 („From White Noise to Consciousness“) a 6 („Our Minds and Others“) 7. 5. Stephen Clark, „The Consciousness of Animals“ (z knihy Animals and their moral standing) & Michael Trestman, články „The modal breadth of consciousness“ a „The Cambrian Explosion and the Origins of Embodied Cognition“ 14. 5. Derrida, „The Animal That Therefore I Am (More to Follow)“ nebo originál „L’animal que donc je suis (à suivre)“ & Florence Burgatová, Svoboda a neklid zvířecího života, úvod a první kapitola & Etienne Bimbenet, „Une phénoménologie de l’animalité“ (z knihy L’animal que je ne suis plus)
Anotace
Tématem semináře jsou „zmatky, jež zvířata působí v metafyzice“ (Benjamin Fuller, 1949). Množné číslo je namístě: způsobené zmatky se týkají vědomí, cítění, jazyka, jednání, instinktu, rozvažování a mnohého dalšího. Východiskem semináře budou otázka odlišnosti lidí a zvířat, s důrazem na dvě opačné pozice, které se opakují v celých dějinách filosofie i v ryze současných textech: (1) zdůraznění jazykově artikulované racionality jako výlučně lidského rysu; (2) odmítnutí tohoto rysu jako jednoznačného kritéria, jež by umožnilo vydělit člověka z kontinua živých bytostí. V případě starších autorů (například Aristotela, Plútarcha, Montaigne, Descarta, Hobbese, Condillaca – autora Pojednání o zvířatech – či Herdera) půjde o rekonstrukci jejich názorů na povahu a schopnosti zvířat včetně otázky zvířecího jazyka. Vzhledem k současné debatě nás bude zajímat možnost (či nemožnost) střední pozice mezi přístupem ke zvířatům skrze intuici a introspekci na straně jedné a laboratorními experimenty se „zvířecí inteligencí“ na straně druhé. Skrze tuto dualitu se zaměříme na zmíněné motivy zvířecího vědomí, cítění či jazyka (viz texty uvedené níže v sylabu kurzu). Otázka, zda mezi lidmi a zvířaty existují (či neexistují) odlišnosti, které by nebyly jen rozdílem stupně, nás jistě přivede i k problémům etickým; jaké zmatky působí zvířata v etice, však bude předmětem jiného kurzu v blízké budoucnosti. Nejprve musíme zjistit, co je vlastně „zvíře“ a čím se liší (a neliší) od „člověka“.
Seminář je určen studentům magisterského programu filosofie; studenti bakalářského programu filosofie se mohou účastnit v případě dostatku volných míst.
Upozornění: začínáme ve čtvrtek 27, února.