Sylabus
I. Opakování, čas a existence
S. Kierkegaard
F. Nietzsche
II. Opakování, tradice, citování
W. Benjamin
H. Arendtová
III. Opakování, (společenský a osobní) zvyk a performance
Judith Butlerová
Anotace
Kurz probíhá na adrese: https://cesnet.zoom.us/j/2598517234
„Slabší talenty idealizují, postavy obdařené skutečně tvořivou imaginací si přisvojují.“
Harold Bloom, Úzkost z ovlivnění
Opakování jde k samému jádru humanitních věd, v nichž je novinek a originality poskrovnu, a dokonce se snad lze tázat, zda má originalita v humanitních vědách či v umění obecně své místo. Reflektuje-li umění, náboženství či filosofie lidský život, pak musíme říct, že v něm nic moc nového není. Každý tvor zopakuje stejnou cestu zrození, zrání, úpadku a smrti a otázky, které si na této cestě klade, bývají dost podobné. Přesto vede kategorie „opakování“ ve filosofii stínovou existence, mnozí navíc považují opakování přímo za projev úpadku a selhání. Ale přestože se nechceme opakovat, nevyhnutelně to činíme.
A netkví tak nakonec v opakování smysl, který nám uniká?
Tyto (a spřízněné) otázky budeme sledovat v kurzu, který bude rozdělen do tří vzájemně se prolínajících os. V rámci první budeme sledovat pojem opakování ve vztahu k času, vyjdeme přitom od Sørena Kierkegaarda, který chápal opakování jako moderní protipól k tradiční antické anamnésis. Zatímco anamnésis směřuje do minulosti, opakování je kategorie směřující do budoucnosti. Jak ukazuje pojem věčného návratu, zabývá se i Friedrich Nietzsche opakováním ve vztahu k času – věčný návrat je opakování téhož, jemuž máme moci přitakat. V druhém kroku se budeme zabývat opakováním jako vztahu společnosti ke své minulosti. Budou sem vstupovat především úvahy o tradici a jejímu významu pro přítomnost a budoucnost. Hlavními diskusními partnery zde bude Walter Benjamin a Hannah Arendtová. V posledním kroku se zaměříme na vztah opakování a sociálních rolí, obecně na to, jak citujeme druhé, a tím ustavujeme naši subjektivitu. Východiskem zde budou úvahy Judith Butlerové k performativitě.
Každá hodina bude strukturována do tří částí – v první se bude jednat asi o dvacetiminutový mini-výklad uvádějící do kontextu daného tématu, v druhé představí student úsek zadaný na danou hodinu a ve třetí části bude prostor na diskusi konkrétních pasáží.