Anotace
Je nicota pojmem odvozeným od bytí (popřením bytí), nebo je samostatným principem? Tvoří součást na člověku nezávislého univerza, nebo je do světa vnášena přítomností člověka, například jeho zklamanými očekáváními, díky nimž člověk může říci, že se nestalo „nic“? Kurz „Spor o nicotu“ bude tyto otázky sledovat jako součást širší filosofické polemiky, ovšem omezí se na tři postavy: Bergsona, Sartra a Patočku.
Myšlení Henri Bergsona představuje jeden z nejdůležitějších impulsů pro filosofické spory o nicotu v končícím 19. století a v první polovině 20. století. Pro Bergsona je nicota pseudoproblémem. S nicotou se setkáváme jen v oblasti praktického jednání (nezdar činu, nepřítomnost hledané věci), ovšem o povaze skutečnosti, v níž žijeme, vypovídá velmi málo, spíše nic. A stejně tak málo je pojem nicoty relevantní pro pochopení života, jehož jsme sami součástí. Filosofická otázka, proč je spíše něco nežli nic, je pro Bergsona chybně položeným problémem a nutně ústí do absurdních odpovědí.
U Sartra nicota definuje lidskou existenci, která je tím, čím není, a není tím, čím je. Skrze člověka nicota vstupuje do bytí, a třebaže je i zde nicota vázaná na lidské angažování, neplyne z toho závěr, že by člověku zůstávala možnost života, v němž by splynul s plností bytí (jako je to např. u Bergsonova konceptu radosti).
Oba postoje k problému nicoty – Bergsonův i Sartrův – tvoří pozadí úvah Jana Patočky. Od konce 40. let Patočka rozvíjel své myšlení v intenzivní polemice jak s Bergsonem, tak se Sartrem a v textech, které spadají do okruhu Patočkova „Negativního platonismu“, přisuzuje pojmu nicoty ústřední postavení.
V kurzu projdeme tři uvedená pojetí nicoty (Bergsonova nicota jako pseudoproblém, Sartrův lidský původ nicoty a Patočkův negativní platonismus) a pokusíme se ukázat je jako různé příspěvku k jednomu sporu o nicotu.
Kurz proběhne online přes zoom: https://cesnet.zoom.us/j/96804729772
Podklady ke kurzu budou průběžně vyvěšování na moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=11678