Pojem sebevědomí je jedním z ústředních pojmů Hegelovy Fenomenoologie ducha. Podle Hegela dospívá vědomí na závěr kapitoly "Síla a rozvažování" k vědomí sebe sama, pro něž je charakteristická struktura, kteru Hegel popisuje enigmaticky jako rozdíl, jenž žádným rozsílem není. Má tím na mysli takový typ vztahu, jehož reláta jsou sice rozdílná, avšak jejich diference z nich nečiní dvě odlišné entity. Hegel sám dosazuje do této struktury pojem Já, takže sebevědomí má potom formu "Já je Já" resp. "Já jsem Já". S touto relací je zároveň spojeno vědění o identiě obou relát, takže sebevědomí je pak definovatelné jako jistota (Gewissheit) vědění o vlastní identitě. V navazující kapitole "Sebevědomí" jde o to, na základě čeho lze proměnit tuto jistotu v pravdu (Wahrheit). V semináři půjde o zkoumání způsobů, v nichž se esebevědomí pokouší o tuto proměnu, a samozřejmě také o otázku, co to vůbec znamená. Do tohoto kontextu je vsazena rudimentární podoba Hegelova v současnosti velmi vlivného pojmu uznání (Anerkennung).
Literatura: 1. G. W. F. Hegel, Phänomenologie des Geistes (Suhrkamp, Meiner, Reclam) 2. G. W. F. Hegel, Fenomenologie ducha (jeden ze dvou českých překladů).
Od 13.12. bude výuka probíhat opět hybridně.
Meeting ID: 955 2777 6982 https://cesnet.zoom.us/j/95032082159