Charles Explorer logo
🇬🇧

Kierkegaard on existing in equilibrium

Class at Faculty of Arts |
AFS500283

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Kierkegaard jako málokterý filosof uvedl do moderní filosofie téma volby sebe. Ve spise "Buď – anebo" zároveň ústy soudce Viléma konstatuje, že k volbě je třeba nejprve procitnout, totiž zvolit způsob existence, v němž se nebojíme volit. Takové rozhodnutí vykročuje z existenční polohy, již Kierkegaard charakterizuje jako estetickou (bezprostřední, rozptýlenou, ztrácející se v požitku či touze), a umožňuje na vlastní život pohlížet z hlediska etických rozlišení. Teprve v etickém stádiu se jedinec může stávat sebou, může opravdu slibovat (např. uzavírat manželství), může si v lítosti přisvojit vlastní minulost, ale stejně tak může novým způsobem objevovat hodnotu estetických prožitků (například etickou hodnotu krásy, smutku či přátelství). Volba sebe tak překvapivě neústí do opuštění estetického způsobu života, ale do vyváženého rozpoložení („aequale temperamentum“). Ostatně jedna z nejdůležitějších části spisu Buď – anebo se jmenuje právě “Rovnováha mezi estetičnem a etičnem”.

Mezi mysliteli, kteří Kierkegaardem analyzovanou volbu sebe a vyváženost existence dalekosáhle převzali do vlastních úvah, zaujímá čelné místo Heidegger a jeho výklad „odhodlanosti“ (Entschlossenheit) v "Bytí a čase". Kromě filosofie existence navazují na úvahy o eticky dosažené rovnováze i některá současná pojetí osobní identity, chápané jako identita praktická, totiž utvářená skrze postoje a vyprávění příběhu vlastního života (Patrick Stokes). Zároveň však na sebe Kierkegaard svou teorií volby soustředil obvinění z krajního morálního subjektivismu, jež s asi největší energií vyjádřil Alasdair MacIntyre ve "Ztrátě ctnosti". Zde je Kierkegaardova teorie volby a existenční rovnováhy exemplárním případem celkového úpadku moderní morální filosofie. Přitom autorem, který ideu existenční rovnováhy považoval za urážku, byl i sám Kierkegaard. Ve Stádiích existence přímo praví: „tato rovnováha je urážkou svaté vášně náboženské existence“. Proto v kurzu doplníme Vilémovu „rovnováhu“ o Kierkegaardova zpětná vyjádření ke spisu "Buď – anebo" a některé rozbory náboženské existence zejm. z "Filosofických drobků".