Anotace
V různých typech moderní a současné filosofie narážíme na zjištění, že lidské jednání a poznání je závislé na stanovisku a úkolem filosofie je domýšlet důsledky této závislosti, která se někdy shrnuje termínem „perspektivita“.
V první části kurzu budeme sledovat motiv perspektivnosti v oblasti poznání, ať již jde o perspektivní charakter vnímání (Merleau-Ponty), o vztah mezi vědomím a realitou (Nagel) či mezi řečí a realitou (Nagel, Gadamer, Davidson). Zatímco někteří jednoznačně hájí tvrzení, že realitu nelze oddělit od perspektivy, ať už perceptivní či řečové (Merleau-Ponty, Gadamer), a někteří zkoumají možnosti odstupu od vlastního stanoviska (Nagel a jeho „pohled odnikud“), jiní uvedené tvrzení rezolutně zavrhují (Meillassoux a současní realisté).
Druhá část kurzu se zaměří na perspektivnost vyplývající z mnohosti individuálních hledisek. Hledisko druhého člověka přitom můžeme chápat buď jako odlišnost jiného „já“, „alter ego“ (Husserl), anebo jako takovou odlišnost, k níž nelze od „já“ dojít žádnou cestou (analogií, sympatií či jiným typem přenesení se do druhého). Zde opouštíme filosofii mnohosti hledisek, v níž já – ty stojí ve vztahu symetrie. Filosofie asymetrie a radikální jinakosti (Lévinas) zároveň dává celému uvažování o perspektivnosti zřetelně etický ráz.