Anotace
Filosofii Davida Huma lze označit za filosofii obraznosti (imagination). Jednu z nejbrilantnějších analýz této základní schopnosti mysli, která podle Huma zakládá jak to, co v běžné řeči nazýváme smyslovým vnímáním našeho světského okolí, tak to, co nazýváme empirickým uvažováním o světě smyslově se ukazujících předmětů, podává Hume v oddílu Pojednání o lidské přirozenosti 1.4.2. nesoucí název Skepticismus vůči smyslům. V tomto textu, jehož 32 stran tvoří jakési Pojednání v rámci Pojednání, se Hume snaží vyložit, jak na základě stále se proměňujících, imanentních percepcí, může díky specifickým výkonům obraznosti vzniknout naše víra v trvání identických předmětů v našem světském okolí, které jsou vůči mysli vnější a na ní nezávislé. V semináři tento text zasadíme do širší koncepce obraznosti u Huma, ukážeme, jak se v Humově paradoxním skeptickým, a přesto pozitivním řešení problému transcendence předmětů vůči mysli ukazuje otřes tradiční metafyziky a pokusíme se vysvětlit, proč někteří autoři (zejména E. Husserl) v tomto textu spatřovali důležitou metodologickou korekci Kantovy transcendentální filosofie.
Seminář začíná 20. 2.