Sylabus
Upozornění: anglický název odkazuje na texty bez vydaného českého překladu (všechny texty budou během kurzu dostupné přímo v SISu jako PDF) 4. 10. Úvodní představení tématu: Hegelova filosofie umění zahrnující dějiny umění 11. 10. Hegelův odkaz a nové verze (hranic) moderního umění 18. 10.
Walter Benjamin, „Umělecké dílo ve věku technické reprodukovatelnosti“; Erwin Panofsky, „Original and Facsimile Reproduction“ = oba texty přiděleny 25. 10. Merleau-Ponty, „Cézannovo pochybování“; Tomáš Murár, „Zrcadlení Cézannem: Poznámka k teorii obrazu u Maurice Merleau-Pontyho“ = oba texty přiděleny 1. 11.
Clement Greenberg „Modernistická malba“; Michael Fried, „Modernist Painting and Formal Criticism“ = oba texty přiděleny 8. 11. Rosalind Krauss, „The Originality of the Avant-Garde: A Postmodernist Repetition“ a „Sculpture in the Expanded Field“ = oba texty přiděleny 15. 11. seminář odpadá (Týden humanitních věd) 22. 11.
Michael Fried „Umění a objektovost“ = text přidělen 29. 11. Donald Judd, „Specifické objekty“; Petr Rezek, „Proměna plastičnosti“ = oba texty přiděleny 6. 12.
Robert Smithson, „The Sedimentation of the Mind: Earth Projects“; Petr Rezek, „Země jako živel a land-art“ = oba texty přiděleny 13. 12. Peter Goldie a Elisabeth Schellekens, „The Chalenge of Conceptual Art“ (1. kap. knihy Who’s Afraid of Conceptual Art?); Wesley D.
Cray, „Conceptual Art, Ideas, and Ontology“ = oba texty přiděleny 20. 12. Joseph Kosuth, „Umění následuje filosofii“; Sol LeWitt, „Odstavce o konceptuálním umění“ a „Věty o konceptuálním umění“ = první text přidělen 3. 1.
Petr Rezek, „Otázky konceptuálnímu umění“ a „Vztah kritiky ke konceptuálnímu umění“; Roberta Smith, „Conceptual Art: Over, And Yet Everywhere“ = první a třetí text přidělen 10. 1. Petr Rezek, „Setkání s akčními umělci“; Hana Buddeus, „Mezi dokumentem a obrazem.
Petr Štembera, Jan Mlčoch, Karel Miller“ = oba texty přiděleny
Anotace
Hlavním (byť ne výlučným) obsahem magisterského kurzu jsou texty týkající se výtvarného umění šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Cílem není nostalgické ohlédnutí za dobou vrcholného modernismu, ale kritický pohled na období, které je stejně tak koncem určité etapy jako počátkem všech novějších způsobů jako tvořit, vystavovat i vnímat umění.
Seminář se tak soustředí na dobu mezi dvojím „koncem umění“: tím, který ohlašuje Hegel, a tím, který o zhruba 150 let později konstatují Hans Belting nebo Arthur Danto. Zvolené období je z filosofického hlediska zajímavé přínosem nejen nové generace kritiků, ale též umělců jako autorů, kteří činí výslovnou reflexi součástí uměleckého provozu a v řadě případů integrálním prvkem vytvářených děl.
Odtud výběr textů, v němž jsou významně zastoupeni kritikové umění a samotní umělci spíše než profesionální filosofové (výjimkou je Merleau-Ponty a rovněž Petr Rezek jako jeden z mála českých filosofů, jenž se opakovaně vrací k soudobému umění a interpretaci konkrétních uměleckých děl nebo akcí). Po úvodním představení Hegelova chápání dějin umění (s důrazem na jejich završení jako otevření pole moderního umění) bude náš postup chronologický, s důrazem na postupné uvolnění vazby díla na tradičnější výtvarné žánry – tento vývoj je nejpatrnější v případě skulptury, jejíž vývoj od počátku 20. století předjímá akční umění i nové podoby umění (jako) instalace.
Osnova sylabu sleduje souběžnou dematerializaci umění a rostoucí důraz na umělcovu i divákovu tělesnou situovanost. Začátek a závěr kurzu se dotkne též otázky reprodukce a dokumentace uměleckého díla.