Sylabus
Podrobný sylabus: 1) Předsokratici archaické doby = filosofičtí autoři před vznikem (slova) filosofie
Otázky chronologie, zachování, žánru (před vznikem slova filosofie), interpretace, typy postav. Historické a výtvarné paralely. Souvislost mezi představami o světě (kosmos) a společnosti (polis). Pozdější doxografie, zvl. Diogenés Laertios a "Áetios". Nemáme realistické životopisy. Edice pramenů: problémy souhrnné edice Diels-Kranz, novější edice jednotlivých předsokratiků. Výkladová literatura antická a novodobá, zvláště: Platón, Aristotelés, Kléméns z Alexandrie, Hippolytos, Simplikios, Heidegger, Cherniss, Vlastos, Kahn... Problémy s aristotelskými výklady a referáty: "počátky", "prvky", "substance" (viz i Kirk-Raven-Schofield). 2) Epika a lyrika
Homérské eposy (Íllias, Odysseia). Podrobnější výklad koncentrické a bipolárně stavěné metafory kosmu při popisu Achilleova štítu, Ilias XVIII,478-608. Zlomky homérských básníků (např. u Platóna). "Homérské hymny", zvl. na Apollóna (Kynaithios z Chiu, snad jedna z předloh pro klasický koncept thórie). Hésiodova Theogonie, generace bohů (116-129). Vliv i kritika Homéra a Hésioda ve filosofii. Povaha řeckého náboženství.
Zdroje a charakter řecké lyriky. Kritická funkce lyriky: Alkaios (později také Xenofanés). Archilochos, bohémský básník "srdce" a vln. Lyrický koncept "nouze" (améchanié, améchaneiá), Theognis. Solón: koncept lidské ontogeneze. Analogie, přejímky a kritiky lyrických motivů v předsokratovské filosofii. 3) Mudrci a mytografové
Legendy o "sedmi mudrcích" jsou z pozdější antiky. Kategorie "mytografů" je až novodobá školní, ale s návazností na Aristotela (Metaphysica XIV, 4, 1091b8 = Ferekýdés A 7).
Legendy o sedmi mudrcích, různé výčty jmen, například v: Diogenés Laertios I, 13; I, 41-42. Poprvé u Platóna: Protagoras 342e4 - 343b7 , Charmides 164d3-165a7. "Poznej sebe sama!" Plútarchův výklad: O delfském E 17-18, p. 391f - 392e. Thalés v sapienciální tradici. "Thalétovy zpívané výroky" jako ozvěna lyrické tradice?
Epimenidés z Knóssu: muž boží, mýty, krétské motivy, epická astronomie. Ferekýdés ze Syru: muž boží, svérázná náboženská reforma očistného stylu, duše.
Hypotéza o dvou větvích filosofie: Diogenés Laertios I,13: východní od Thaléta a Anaximandra, západní od Ferekýda a Pýthagory. 4) Zrození "iónských trojčat" (přírodovědy, historie, filosofie), Míléťané, Thalés
K "iónským tojčatům" patří ještě geografie, meteorologie, astronomie.
Thalés jako geometr, přírodovědec a snad i filosof: věta o rovnoběžkách, o podobnosti trojúhelníků, měření vzdáleností; měření gnómónem?, astronavigace, pohyblivost (magnetit, jantar); duše jako pohybující se, primordiální vlhkost, voda?
Astronom Kleostratos z Tenedu. Anaximandrův spis, patrně nejstarší naučná próza. Anaximandros jako geograf (A 1,2; A 6). Historik Hekataios z Mílétu. 5) Anaximandros jako astronom, meteorolog a trochu i biolog
Unikátnost Anaximandrovy astronomie, meteorologická metafora běhu světa, hypotézy o vzniku života a zrození lidí. 6) Anaximandros jako filosof
Diference (protiklady). Vynořování a vyrovnávání diferencí (výchylek, napětí). Cykly. Kosmy?
B 1; A 9; B 2; B 3
K pochopení Aristotelova nepochopení Anaximandra pomocí hypotézy o "středním prvku": Ídaios, Kleidémos, Xúthos.
Pojetí diferencí a možné vztahy Anaximandros - Hérakleitos; Anaximandros a pýthagorejci archaické doby. Různé výklady Anaximandra - nebo jenom různá pokračování společné starší tradice? 7) Anaximenés
Vzduch. Pneuma. Duše. Meteorologická metafora. Dehonestující "příklad" B 1. Možná předloha pro pozdější peripatetické "zřeďování" už u Anaximena: "rozvolněné" (chalaron). Astronomie.
Přežívání vzdušné metafory u Anaxagory a Diogena z Apollónie? 8) Xenofanés:
Satirik, elegický básník. Jeden bůh (křesťanská parafráze Klémenta z Alexandrie). "Skeptická" přírodověda (geologie, fosílie).
První vzdálené předpoklady logiky a onto-teologie, ale také zajímavá relační až skeptický přírodozpyt, včetně prvních předzvěstí principu aktualismu. 9) Hérakleitos
Žánr spisu, styl a jazykové prostředky. Diference (protiklady). Metafora spící - probuzený; nechápaví - rozlišující podle přirozenosti; nepřítomní - přítomný. Kritika konzumní společnosti. Fysis. 10) Hérakleitos
Kosmos. Jedno. Božské. 11) Ohlédnutí za diferencemi kosmu
Hérakleitovské (a možná i mílétské) motivy u tragiků (zvl Sofoklés: Oidipús), v textu Papyru Derveni a v hippokratovském korpusu.
Otázka využití dobré (a ne pouze peripatetické) zachovalosti Hérakleitova textu a analýzy jeho výrazových prostředků pro výklad ostatních předsokratiků.
Pýthagorejce (a orfiky) necháváme na raně klasickou dobu, protože z archaické od nich a o nich máme jen žalostná torza, byť v ní mají svůj původ.
Anotace
Předsokratici archaické doby - dvouhodinovka, zimní semestr
Předpokládám, že v zimním semestru 2022/23 budou sezení probíhat prezenčně, změnu vzhledem k situaci bych včas oznámil.
Pondělí od 15:50 v místnosti 217, nám. Jana Palacha.
Základní problémy rané předsokratovské filosofie v kontextu ostatních myšlenkových proudů řecké archaické doby (náboženství, epiky, lyriky, vznikající přírodovědy). Tedy od "mudrců" - přes Míléťany a Xenofana - po Hérakleita, byť kvůli kontextům musíme začít Homérem. Výklad se pokusí vyvarovat anachronismů, například respektem k žánru a důrazem na původní pojmosloví, nicméně musí diskutovat také pozdější školní tradici. Sumu takovéto tradice představuje faktograficky bohatá kniha pánů Kirka, Ravena a Schofielda, se kterou budu polemizovat (zvláště pokud jde o koncept "generativní substance").
Atestace:
Zápočet buď za menší leč užitečnou písemnou práci nebo na základě menší zkoušky z rozsahu přednášek a vybrané literatury. Předpokládám, že z rozsáhlé tématiky a literatury si každý vybere podle svých schopností a zaměření, což doporučuji konzultovat.
Hodnocení nebude závislé na interpretační názorové blízkosti, ale na znalosti pramenů.
Konzultace a předtermíny (i po-termíny) po předchozí domluvě emailem (z důvodů teplotních).
Jednoduché domluvy e-mailem, s texty v přílohách.