Spis o svobodě z roku 1809 patří nejen k významným přelomovým textům v rámci samotné Schellingovy filosofie, ale i v rámci filosofické reflexe svobody vůbec, čehož dokladem jsou četné pozdější a podnes trvající snahy jej z různých pozic interpretovat. Schelling v něm tematizuje lidské morální jednání na pozadí panteisticko-teisticky pojatého Boha oproti někdejší neteistické koncepci. Spis je mimo jiné důležitý tím, že Schelling se v něm vyrovnává s řadou názorů svých souputníků (Fichte, Jacobi, Schlegel aj.) či předchůdců (Spinoza, Leibniz, Kant aj.) , a je proto i vhodnou průpravou k připomentí jejich názorů. Postupnou kritikou těchto názorů, jakož i prohloubením svých mladších myšlenek, dospívá Schelling k pozoruhodné koncepci morálního jednání, o jejíž pochopení nám v průběhu kursu půjde. Kurs je otevřen pro každého, jakkoli předchozí obeznámenost s problematikou německého idealismu, najmě Schellingem, je mírnou výhodou. Požadavkem k zápočtu je písemná práce k vybranému úseku (příp. problému) textu včetně pravidelné účasti.
Literatura:
Schelling, F. W. J., Philosophische Untersuchungen über das Wesen der menschlichen Freiheit und die damit zusammenhängenden Gegenstände. Hrsg. von Thomas Buchheim. Hamburg, Meiner 1997, 2001, 2011.
česky: Schelling, F. W. J., Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů. Přel. M. Petříček. Praha, FÚAV 1992 (pouze toto vydání obsahuje odkazy na německé stránkování); Schelling, F. W. J., Filosofické zkoumání svobody. Přel. M. Petříček. Praha, Oikúmené 2010.