Kurz bude rozdělen do několika tematických bloků.
I. Dějinnost ve Fenomenologii ducha: vztah vzpomínky a vědomí, vztah paměti a dějin
II. Vývoj myšlenkových kategorií v Logice jako vědě
III. Dějinnost a etické kategorie v Z ákladech filosofie práva
IV. Dějiny jako světový soud: "Weltgeschichte ist Weltgericht."
V. Kontroverze vážící se k Hegelově koncepci dějin (Konec dějin?, Legitimizace zla?, Apologie přítomnosti?)
Filosofie dějin je disciplína charakteristická pro Hegelovo dílo, a zároveň je v kontextu Hegelova díla nejspornější. V kurzu si na pozadí "filosofie dějin" představíme základní motivy Hegelovy filosofie. Že Hegel totiž počítal s dějinami, neznamená, že by dějiny spojoval pouze s národy a státy.
Stěžejní myšlenkou Hegelova díle je, že se významným způsobem vyvíjí i lidské myšlení, etické kategorie a spolu s tím i koncepce pravdy a svobody. S Hegelovou filosofií dějin jsou ale rovněž spjaty nejkontroverznější aspekty jeho díla jako teze o konci dějin, přesvědčení, že dějiny jsou výkonem spravedlnosti či dokonce theodiceou.
Cílem kurzu tak je představit si na pozadí filosofie dějin stěžejní myšlenky jeho díla – a to jak ty, které jsou dnes tak neproblematicky přijímány, že je už ani netematizujeme (etické kategorie se mění v čase), tak nejspornější otázky (např. teze o rozumnosti dějin).