Anotace
Přestože název kurzu by mohl znít jako protimluv, protože Kantova etika je často definována jako “formalistní”, v tomto kurzu se budu snažit ukázat, že je zcela legitimní používat pojem “materiální etika” i ve spojitosti s Kantem. Základní etický princip Kantovy etiky, kategorický imperativ, je sice formální, ale to neznamená, že Kantova etika je obsahově vyprázdněná a nemá „materii“. V tomto kurzu se budeme věnovat četbě druhého dílu pozdního Kantova díla, Metafyziky mravů (1797), kde Kant představuje právě materiální obsah své etiky. Nejdříve se zaměříme na jeho vztah k dalším dvěma mnohem známějším Kantovým etickým dílům, Základů metafyziky mravů a Kritiky praktického rozumu, a ukážeme si, že Kant se v závěru svého života nestal „senilním“, jak se někdy tvrdí, ale že to, co prezentuje v tomto pozdním spisu, je zcela kompatibilní s jeho „kritickou“ filosofií. Potom se budeme zabývat způsobem, jakým Kant odvozuje konkrétní povinnosti z kategorického imperativu, a jejich rozdělením (povinnosti vůči sobě a vůči druhým, povinnosti lásky a úcty) a následně jednotlivými povinnostmi (např. povinností sebepoznání, zákazem lhaní nebo sebevraždy, povinností vděčnosti nebo povinnostem k Bohu). Po absolvování kurzu bychom tak měli získat ucelený přehled o obsahu Kantovy etiky.
Metafyzika mravů není přeložena do češtiny, proto budeme číst anglický překlad (The Cambridge Edition of the Works of Immanuel Kant). Samozřejmě je ale možné číst i německý originál, dostupný zde: https://korpora.zim.uni-duisburg-essen.de/kant/aa06/. Texty budu posílat emailem s dostatečným předstihem.